Hlavní obsah

Pohádkový zámek Waldreichs z kraje rybníků nabízí sokolnictví, soví park i dravce

Novinky, Petr Hejna

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Stejně jako je tomu na rakouské straně Dyje, i povodí řeky Kamp nabízí milovníkům historie a přírody jedno zajímavé místo za druhým, ne neprávem je tzv. Lesní čtvrť - Waldviertel - hojně navštěvován jak domácími turisty, tak z českých a moravských hájů dorazivšími poutníky.

Foto: Petr Hejna
Článek

Podobně jako mnohem rozsáhlejší, růžemi vonící nedaleký zámek Rosenburg, ležící rovněž nad dolnorakouskou řekou Kamp, nabízí neméně romanticky vyhlížející zámek Waldreichs návštěvníkům možnost zúčastnit se programu, ve kterém zdejší sokolníci představují svoji činnost, schválenou jako nehmotné kulturní dědictví organizací UNESCO. I Česká republika patří mezi osmnáct zemích, kterým byl tento statut přiznán, 16. listopad je uznáván jako Světový den sokolnictví.

Ovšem i ten, kdo sem zavítá mimo termíny dravčí show, nepřijde rozhodně zkrátka. Kromě muzea, obdobně jako na Rosenburgu, plného historických sokolnických oděvů a doplňků, jsou zde k vidění vycpaniny dravců a umělecká díla sokolnictvím inspirovaná.

Avšak to pravé pro milovníky opeřených dravců čeká v řadě voliér, seřazených podle druhů ptáků, kde je u mnoha párů vidět, že se zde daří odchovávat potomky, kteří mají na pletivu svoji podobenku s datem narození.

Volně roztroušené voliéry v sovím parku, plného stinných zákoutí a dřevěných soch ušatých nočních lovců, pak jsou domovem rozličným sovám. Kromě muzea sokolnictví nejsou interiéry zpřístupněny turistům. Zato je zde možnost projít si rybniční stezku - rybníky jsou pro tuto část Waldviertelu typické, podobně jako u nás pro Třeboňsko, probíhají zde vzhledem k četnosti vodních dravců - štik, candátů a sumců, i noční rybolovy na přehradní nádrži. Regionální produkty, včetně uzených ryb, můžete ochutnat v místní rodinné hospodě.

Hosté mohou kempovat u vodní nádrže na Kampu, kde je i kotviště a půjčovna lodí. Zámek slouží jako rekreační zařízení, ne snad poskytováním ubytování, ale nabídkou programů a zajímavostí. Kromě individuálních prohlídek jsou zde organizovány výlety pro školy i rodiny, zaměřené na poznávání lesa.

V objektu sídlí od roku 1990 lesní úřad Ottenstein, spadající pod dolnorakouské vzdělávací zařízení Windhag stipendium, založené roku 1670 hrabětem Windhagem ve Vídni za účelem podpory vzdělávání nadaných dětí. I díky této nadaci začala roku 1983 důkladná renovace zchátralého objektu.

Zmínky o něm uvádějí jako první doložený záznam rok 1258  (na listině z Zwettlu), ve středověku sloužil hrad jako součást opevněných míst, tvořící obrannou a strážní síť. Mezi lety 1446 - 1448 byl obležen a zničen, ale již v roce 1450 byl znovu obnoven.

Roku 1460 jej nechal oblehnout císař - tehdejší držitel stranil maďarskému králi Matyáši Korvínovi, poté v roce 1488 byl opět obležen pro změnu vojsky Korvína. Mezi lety 1530 - 1534 byl hrad přestavět na renesanční zámek. Po dobytí a rabování císařskými vojsky roku 1620 byl obnoven a poté, stejně jako dříve, často měnil majitele. V roce 1945 byl hrad předán do veřejné správy a chátral.

Dnes by málokdo při pohledu na romantickou siluetu zámku přes hladinu rybníka věřil, že nedávno tomuto bývalému hrádku hrozil osud zanikající ruiny. Posezení na lavičce s výhledem na zámek je příjemné zakončení návštěvy po procházce jeho areálem. 

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám