Článek
Vysvětlit dětem válku je těžké
Monografie Mileny Lenderové, Martiny Halířové a Tomáše Jiránka Vše pro dítě! předkládá válečnou každodennost čtenářsky poutavě, plasticky a v širokém záběru.
Velká válka byla každodenní realitou i pro děti v českých zemích, ačkoli tudy žádná z front neprocházela. Její vliv počíná všudypřítomnou psychickou masáží, militaristickou propagandou spojenou s cenzurou, rozštěpem životního prostoru na upřímnější soukromý a pokrytecký veřejný, pokračuje ochuzením rodin o mužský prvek a ústí do všeobecného nedostatku a chudoby, dětské práce, nemocí a zdravotních následků.
Xenofobie na vzestupu
Román Pískový vrch Joanny Bator označil Berliner Zeitung za „nejvýznamnější polskou prózu počátku jednadvacátého století.
Ze soudobých společenských jevů Batorová staví ve svých románech na pranýř především xenofobii a katolickou mučednickou hysterii, jež nabyla v polské společnosti zlověstného výrazu po letecké havárii u Smolenska, při níž přišli o život nejvyšší političtí a vojenští představitelé Polska.
Jak nebezpečné mohou tyto nálady být, načrtává Batorová v pasážích věnovaných vztahu Poláků k Židům, ale i ke všemu, co je katolickou společností vnímáno jako „jiné“. Protože postaví-li se mezi „jiné“ a „úchylné“ rovnítko, nebývá k výbuchu daleko.
Polská paralela s Hrdým Budžesem
Když se na jevišti objevila inscenace Hrdý Budžes Ireny Douskové, vyvolalo to poprask. "Skalní"a zarytí okamžitě protestovali, ostabní veřejnost kus kvitovala s nadšením. Hlavní podíl interpretacestál na skvělém výkonu Báry Hrzánové. Podobně je cílena i kniha Pískový vrch.
„Pokud bychom chtěli najít nějakou – byť vzdálenou – paralelu v české literatuře, mohli bychom zmínit romány Ireny Douskové Hrdý Budžes a Oněgin byl Rusák, s nimiž má Pískový vrch určité styčné body. Například líčení života v podmínkách reálného socialismu a jeho neblahých dopadů na lidské osudy, ale také motiv židovského předka, který mladým hrdinkám zmíněných knih svým způsobem – ač každé poněkud jiným – komplikuje život. Joanna Bator má však mnohem expresivnější jazyk, mnohem sarkastičtější pohled a především také mnohem širší epický záběr,“ říká překladatelka Ivana Mikešová.
