Článek
Obr na vrcholu hory
Na konci sedmileté války nechal pruský král Bedřich II. vybudovat pevnostní systém. Bylo to v důsledku úspěšného tažení rakouského generála Laudona, jehož vojska se zastavila až před Vratislaví. Bedřich chtěl dalším vpádům zamezit a po dobytí Svidnice Rakušáky už neváhal. Na vrcholu hory se začalo stavět.
Jde o několik na sebe vzájemně navazujících a podporujících se tvrzí s ústřední „donjonem“, spojením čtyř půlkruhových věží na pentagonálním půdorysu. Stavělo se v letech 1765 až 1777. Výška stěn je přes 30 metrů, prachárna ukrývala na donjonu 32 tun, celkově bylo v pevnostech 280 tun prachu.
Napoleonova armáda ji nedobyla
Svůj význam ukázala v roce 1807, kdy se Francouzi marně pokoušeli pevnost dobýt. Když se jim to nepodařilo, zcela zplundrovali městečko. Zadržovalo je perfektně střílející dělostřelectvo. Pro svou nedobytnost byla nazvána pevnost Gibraltarem Slezska.
V době míru měla posádka 1760, ve válečném stavu 3754 mužů, s možností až 5000 vojáků, k palbě bylo připraveno 264 děl. Předpolí chránila na východě pevnost Vysoká skála. Nyní slouží jako základna pro mládežnickou organizaci harcerů. Západní stranu zabezpečoval Rohový fort, jižní Ostroh, nyní také základna harcerů.
Po válkách turistická atrakce
Pevnost ztratila na významu, přestavěli ji na pokusný dělostřelecký polygon. Po prusko-rakouských válkách v roce 1867 byla opuštěna. Od druhé poloviny 19. století sloužila jako turistická atrakce, byla tu výborná restaurace Za 2. války zde bylo vězení pro polské důstojníky, několik jich odtud uteklo. Mezi válkami opět sloužila jako restaurační zařízení.
Po válce se Poláci báli, aby se Němci nevrátili, a začala devastace objektu. Krátce tu v 60. letech sídlili harceři, v 80. letech pevnost zavřeli. V posledních letech začala obnova, počítá se se zbudováním expozice v kasematech, má tu být i kongresové centrum, k Vysoké skále má vést lanovka. Pod pevností čepují broumovského Opata. Na zdraví!
