Článek
I v letošním roce pokračuje dlouhodobý projekt s názvem Po stopách šlechtických rodů. Letošní, v pořadí již devátý, ročník se zaměří na rod Gallasů a Clam-Gallasů.
Akce se letos představí v novém pojetí – začne již dopoledne na zámku Lemberk, pokračovat bude na Frýdlantu a stěžejní večerní a noční program proběhne na hradu Grabštejn. V rámci NPÚ se do roku věnovaného rodu Gallasů a Clam-Gallasů zapojí také zámky Krásný Dvůr, Libochovice, Sychrov a Opočno.
„Jako již tradičně, i v letošním roce je pro návštěvníky našich památek připraveno několik desítek akcí, včetně speciálních prohlídek, výstav či přednášek. Naším záměrem je prostřednictvím těchto akcí připomenout veřejnosti historický a kulturní odkaz významného šlechtického rodu, který se velkou měrou zasadil o rozvoj kultury nejen na severu Čech. Gallasové a Clam-Gallasové měli vazby na hudební velikány, jako byli Beethoven či Mozart, stáli u zrodu Vlasteneckého muzea v Čechách nebo pražské konzervatoře,“ uvedla generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková.
Vyvrcholením celého roku bude výstava Spravedlnost bez bázně: Gallasové a Clam-Gallasové v Čechách v Oblastní galerii v Liberci, která začne 13. prosince a potrvá až do 1. března 2020. Návštěvníci se seznámí s rodinnou historií od Matyáše Gallase (1588–1647) až po sedm dcer posledního mužského člena rodu Franze Clam-Gallase (1854–1930). Představen bude jejich soukromý život i politická, diplomatická, kulturní a hospodářská činnost.
Výjimkou je například pražská Invalidovna, která přivítá návštěvníky 5. dubna. Vždy od pátku do neděle, a o vybraných státních, až do října si zájemci prohlédnou karlínský architektonický skvost od Kiliána Ignáce Dientzenhofera předtím, než projde rozsáhlou obnovou.
„NPÚ má s obnovou historických památek bohaté zkušenosti a této výzvy se neobává. V budoucnu zde vznikne expozice věnovaná historii Invalidovny, Karlína, výstavní prostory či edukační centrum zaměřené na kulturní dědictví, v části počítáme i s komunitními aktivitami,“ doplnila Naďa Goryczková.
Invalidovna
Základní kámen Karlínské Invalidovny byl položen za osobní účasti císaře Karla VI. dne 15. srpna 1732. Barokní budova měla sloužit jako útulek pro válečné vysloužilce, aby neskončili o žebrotě. Invalidovna byla samostatným uzavřeným světem s vojenskou disciplínou. Do května roku 1737 byla v hrubé stavbě hotova jen devítina plánovaného projektu pro 4000 invalidů.
Hrabě Petr Strozzi, který začal stavět Invalidovnu pro potřeby válečných veteránů, sám jako voják několikrát vyzkoušel bezmoc raněného. Uvědomil si, jak těžký osud mají vysloužilí vojáci, když při službě císaři utrpí zranění a nemohou se o sebe postarat. Nechal se inspirovat Ludvíkem XIV., který postavil v Paříži první vojenskou invalidovnu. Vypracování plánů bylo svěřeno slavnému baroknímu staviteli Kiliánu Ignáci Dientzenhofferovi.
Úmrtím císaře Karla VI. v roce 1740 se stavba zastavuje a stojící část Invalidovny je upravena tak, aby zastala funkci celého komplexu
Frýdlant