Hlavní obsah
Výstava provází návštěvníka osudem MUDr.Františka Barcala i podmínkami života před sto lety. Foto: Stanislava Dvořáková

Od úmrtí MUDr. Františka Barcala, ústeckého lékaře a mecenáše, uplynulo 100 let

Již jen sedm dní poskytuje možnost poznat, co skrývá název jedné ulice v Ústí nad Orlicí. Vysvětlení lze najít v Městském muzeu, které připravilo trvající medailonek ústeckému lékaři přelomu 20. století MUDr. Františku Barcalovi, jenž mimo lékařské péče přispěl i ke kulturnímu rozvoji města.

Výstava provází návštěvníka osudem MUDr.Františka Barcala i podmínkami života před sto lety. Foto: Stanislava Dvořáková
Od úmrtí MUDr. Františka Barcala, ústeckého lékaře a mecenáše, uplynulo 100 let

První letošní procházka městem Ústí nad Orlicí je nejen příjemným poznáním blížícího se jara, ale také může být připomenutím dění dávných dob. Stačí se zamyslet, co znamenají jmenovky ulic.

Jedna z ulic vedoucích na Mírové náměstí má název Barcalova. Kdo se chce dozvědět víc, má možnost najít vysvětlení v Městském muzeu, kde právě probíhá výstava k stoletému výročí úmrtí lékaře a dobrodince MUDr. Františka Barcala.

MUDr. František Barcal se narodil 1. října 1848 v Nových Hradech. Po promoci 27. února 1875 přichází do Ústí nad Orlicí, kde se stává městským lékařem, později i železničním. 

Po prvních rozpačitých dojmech si zvyká na život v malém městě a 7. listopadu 1876 se žení s Annou Čermákovou z Hrádku. Dne 30. září 1877 se jim narodil syn Klement, který také vystudoval medicínu a stal se lékařem dragounského pluku v Mariboru na Slovinsku. Spokojený a šťastný život manželů Barcalových ukončilo jeho tragické úmrtí vlastní rukou 21. ledna 1912.

Na základě ztráty jediného syna se pak rozhodli odkázat veškerý majetek městu Ústí nad Orlicí. Dne 7. dubna 1913 sepsali v případě úmrtí smlouvu o darování jejich domu čp. 1 k potřebě zřízení muzea s knihovnou. Dále byl také založen fond Okresní kolonie sirotčí.

Sám MUDr. František Barcal poznává hrůzy první světové války, když spolu s MUDr. Františkem Vicenou ošetřuje zraněné vojáky ve filiálce císařské a královské záložní vysokomýtské nemocnice - lazaretu umístěném v domě katolických spolků v Ústí nad Orlicí (dnešní Malá scéna).

Své začínající zdravotní potíže řeší s humorem ve verších: „Operace! To se snadno řekne. Je to pouze několik jen řezů, ale rozhodně to není pěkné, nevím-li, do čeho vlastně lezu.” K výročí svých 67. narozenin pak dodává: „Jedna útěcha nám přece zbývá, nebudem se soužit dlouhou dobu, vždyť stojíme na pokraji hrobu, smrt už na nás zvoucím prstem kývá ...” Jako by tušil, že si těmito verši píše nekrolog. Po těžké operaci v nemocnici v Havlíčkově Brodě 26. října 1917 umírá. Posledním místem jeho odpočinku se stává hřbitov v Ústí nad Orlicí.

V roce 1919 Anna Barcalová, již jako vdova, přispívá do Fondu pro zřízení veřejné nemocnice v zastupitelském okresu Ústí nad Orlicí částkou 150 000 Korun. V roce 1921 byly vykoupeny pozemky, vybudovány inženýrské sítě a připraveno staveniště. Po dlouhém řešení otázek celé výstavby byl však až 6. července 1936 položen základní kámen.

Dne 4. června 1922 je v domě čp. 1 slavnostně otevřeno a předáno veřejnosti muzeum s knihovnou a čítárnou nazvané podle předčasně zesnulého syna Barcalových Klementinum (dnes Dárky ve věži).

Dále je výstava doložena lékařskými knihami z 20. až 30. let minulého století a lékařskými nástroji používanými v době Barcalovy lékařské praxe, jako trepanační souprava, stetoskop, výplachová a injekční stříkačka, nosní zrcátko, teploměr, oční nástroje, souprava nástrojů k obvazům, sekáček k baňkování a lékařské kleště.

Reliéf MUDr. Františka Barcala od neznámého autora a diplom pražské univerzity Doctoris Universae Medicinae pak prohlídku výstavy uzavírá.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků