Hlavní obsah
Jiří Hrzán jako Prcek ve filmovém dramatu Nebeští jezdci, které natočil režisér Jindřich Polák. Foto: archiv autor

Od tragické smrti oblíbeného herce Jiřího Hrzána uplynulo třiatřicet let

Třiatřicet let uplynulo od osudného 24. září 1980, kdy zemřel Jiří Hrzán. Proslavil se rolí Prcka ve filmu Nebeští jezdci, ale to už byl v angažmá v Činoherním klubu. Jako komediální herec se uplatnil ve filmech typu Svatba jako řemen, Pane, vy jste vdova! nebo Drahé tety a já.

Jiří Hrzán jako Prcek ve filmovém dramatu Nebeští jezdci, které natočil režisér Jindřich Polák. Foto: archiv autor
Od tragické smrti oblíbeného herce Jiřího Hrzána uplynulo třiatřicet let

Jiří Hrzán se narodil 30. března 1939 v Táboře, kde vyrůstal v rodině někdejšího zahradníka prezidenta Edvarda Beneše. Odmalička se věnoval sportu i ochotnickému divadlu. Po maturitě sice učinil neúspěšný pokus na pražskou DAMU, zato však byl úspěšný při zkouškách na námořní akademii v polském Štětíně.

Námořním důstojníkem se přesto nestal. Když se dozvěděl, že legendární E. F. Burian otevírá při svém divadle studio, měl štěstí a byl přijat. U slavného režiséra, dramatika, hudebníka a legendy předválečného avantgardního divadla strávil Jiří Hrzán dva roky, přičemž si vyzkoušel i profesi osvětlovače a kulisáka.

Po Burianově smrti přestoupil rovnou do třetího ročníku na DAMU a o dva roky později, což bylo v roce 1961, školu absolvoval. Krátce působil v Semaforu, odkud odešel do tehdejšího Východočeského divadla v Pardubicích a později do ostravského Divadla Petra Bezruče.

Když se v roce 1965 se vrátil do Prahy, nastoupil angažmá v Činoherním klubu. Tam skončil v roce 1976 poté, co mu nebyla prodloužena smlouva. Tehdejším mocipánům nebyl zkrátka po chuti, vadil. Nerozpakoval se, založil kapelu a jezdil s estrádním programem jako zpívající bavič.

Jako filmový herec debutoval ve filmu Lidé jako ty (1960), ale podobné menší či vedlejší role si zahrál také ve filmech Valčík pro milion (1960), Život bez kytary (1962) nebo Bloudění (1965). Výraznější role se dočkal až ve filmu Hotel pro cizince (1966) a zejména v komedii Svatba jako řemen (1967), kde zazářil v postavě ženicha obviněného ze znásilnění. Režisér tohoto filmu Jiří Krejčík mu dal příležitost i ve své další komedii Pension pro svobodné pány (1967), kde měl znovu za partnerku Ivu Janžurovou. S ní si zahrál i v televizním seriálu Píseň pro Rudolfa III. (1967 - 1969) stejně jako v komediích Pane, vy jste vdova! (1970), Slaměný klobouk (1971), Homolka a tobolka (1972) a Drahé tety a já (1974).

Protipólem k těmto komediálním postavám byly příležitosti v dramatech Nebeští jezdci (1968) a Hlídač (1970), kterým jako herec dramatického formátu nezůstal nic dlužen. Následovaly další komedie jako Jak utopit doktora Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách (1974) Hudba kolonád (1975), kde měl hlavní roli, nebo Pozor, ide Jozefína (1976), což byl slovenský snímek, kde měl postavu Gažina.

Na televizní obrazovce se v dobách své největší slávy objevil v seriálech Byl jednou jeden dům (1974) a Arabela (1979), ale premiérového uvedení dětského filmu Prázdniny pro psa (1980) a crazy komedie Buldoci a třešně (1981) se už nedočkal. Zemřel ve svých jedenačtyřiceti letech následkem tragického úrazu.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků