Článek
"Je mezi nimi jedna těžká individualita, zvědavá sólistka, která se nedrží skupiny ostatních mláďat a u misky bývá jako první," prozradila ošetřovatelka Ladislava Pospíšilová.
Podle jejich slov si roztomilé nosály domů pořídí málokdo. "I když jsou snadno ochočitelní, mají nadměrně vyvinuté pachové žlázy a navíc je jim pořádek naprosto cizí," vysvětlila Pospíšilová.
Nosály červené chová olomoucká zoologická zahrada s přestávkami od šedesátých let. Současnou skupinu tvoří tři samci, pět samic a čtyři nová mláďata. Samci ale bydlí odděleně, ve volné přírodě se do skupiny vůbec nezačleňují.
Nosál červený
Medvídkovitá šelma obývající lesy a okolí vodních toků v Jižní Americe. Žije ve skupině, kterou tvoří 20 až 25 jedinců, v zajetí se velmi dobře rozmnožuje a patří k oblíbeným chovancům zoologických zahrad. Živí se hmyzem, ovocem, vejci i masem.
Nosálové se pohybují v korunách stromů, kde i spí. Jsou velmi hlasově nadaní, používají různé zvuky volání, dávají i signály ocasem. V jejich hlasovém repertoáru nechybí pískání, štěkání, funění, chroptění či mlaskání.
