Hlavní obsah
Foto: Petr Hejna

Nejkrásnější zámek Slovenska zve k návštěvě celoročně

Obecně Slovensko, oproti třeba sousední Moravě, zámky celkově příliš neoplývá. O to příjemnější pro naše turisty je, že přenádherný Bojnický zámek se nachází pouhých 80 kilometrů od hraničního Starého Hrozenkova, takže je zájemcům snadno dostupný. Své prostory jim zpřístupňuje po celý rok.

Foto: Petr Hejna
Nejkrásnější zámek Slovenska zve k návštěvě celoročně

První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1113. V místě dříve stávalo dřevěné hradiště. Ve 13. století dřevo již nahradil kámen, roku 1299 zmiňuje Bojnice jako vrcholně středověký hrad.

Během času se zde střídali vlastníci - po synech velmože Kazimíra z rodu Hunt-Poznan byl hrad zabrán Matúšem Čákem, po jeho smrti se stal královským majetkem a několikrát změnil majitele. Ve 14. a 15. století to byli Gilethové, Ladislav z Opole, Leustachové, pánové z Jelšavy a  Noffryové - ti budovali další opevnění a hrad rozšiřovali.

Krátce byl majitelem Jan Korvín, levoboček krále Matyáše, který ovšem vzhledem k otcovým dluhům hrad nuceně postoupil Štěpánu Zápolskému. Roku 1528 hrad získává od císaře Ferdinanda I. darem významný rod Turzů, od Alexeje  až k Michalovi Turza, který zemřel, aniž by měl dědice, a hrad, za panování rodu přeměněný na renesanční sídlo, se opět stal královským.

Následoval rod Pálffyů - roku 1637 bylo císařem Ferdinandem III. panství dáno za 200 000  zlatých jeho generálovi Pavlu Pálffymu, zámek pak již dědičně obdržel roku 1644 a započal raně barokní přestavbu. Zde figurují jména Carlo Martin Carlone, Antonio Biberelli, i Filbert Luchese, architekt samotného císaře.

Nejvýraznější přestavba proběhla v letech 1889 - 1910, iniciovaná po vzoru romantických francouzských zámků Janem Pálffym, který i sám zhotovoval nákresy a na práce dohlížel. Jeho nečekaná smrt zanechala přestavbu nedokončenou, tím část barokního vzhledu zůstala zachována. Nastal boj dědiců o pozůstalost starého mládence, završená dohodou mezi nimi a státem ohledně vyjmutí konkrétních uměleckých děl z dražby.

Roku 1939 kupuje panství firma Baťa, ovšem po válce je znárodněno, a roku 1950 zámek zachvácen požárem. Po nákladné rekonstrukci zde byla zřízena pobočka Slovenského národního muzea, od roku 1970 je Národní kulturní památkou.

Dvě prohlídkové trasy 

Prohlídka zámku ve dvou trasách zavede např. do hraběcích komnat, hrobky rodiny Pálffyů, francouzského parku, jeskyně pod hradem, Sloupové síně, sálů a přilehlé klubovny Huňadyho, salónků zámeckého apartmánu, obrazárny, Mramorového sálu, zámecké kaple. Nechybí orientální salonek, úchvatný je Zlatý sál s andělským stropem a obrazy na stěnách, hraběcí ložnici doplňuje nábytek z doby Ludvíka XVI., oku neuniknou vyřezávané stropy.

Pohled z různých stran na objekt, kterému vzorem byly zámky na Loiře, papežský palác v Avignonu nebo mohutné tyrolské hrady, je nezapomenutelný. Jeden z nich se naskytne z přilehlé zoologické zahrady, nejstarší na Slovensku, návštěva obou atraktivních míst v lázeňském městě vydá na celodenní výlet.

Zámku nechybí pověsti - ať již o Černé paní, neprávem z nevěry obviněné manželky zámeckého pána, jež skočila z věže do příkopu a vzlétla namísto smrti k nebesům i s dítětem, sporně zrozeným po čas manželovy účasti v bojích, nebo o lakotném správci hradu v 15. století, který vybíral peníze za přístup k léčivému prameni a po vyhnání chudého mrzáka byl jím proklet.

Přes 700 let starou lípu krále Matyáše měl u vchodu vysadit Matúš Čák a král Matyáš zde sepisovat úřední listiny.

Na webu zámku najdete krom otevírací doby termíny různých akcí a sezonních výstav, stejně jako letních večerních prohlídek.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků