Článek
Malá výstava na 22 panelech a vitrínách připomíná památku jedné z velkých osobností československé předválečné historie. Švehla byl účastníkem protirakouského odboje, agrárním politikem, předním čs. státníkem, ministrem vnitra, ministerským předsedou a také spolutvůrce první ústavy Československé republiky z roku 1920.
"Narodil se 15. dubna 1873 a již od roku 1902 byl místopředsedou Sdružení českých zemědělců, dále byl v letech 1908 - 1916 poslancem zemského sněmu. Náležel mezi stoupence historického práva českých zemí. V roce 1922 stanul Švehla v čele vlády a usiloval o prosperitu i upevnění demokratického právního řádu," čteme si jeden z mnoha popisku na panelech věnovaných Antonínovi Švehlovi.
"V samostatném Československu se zasloužil o pozemkovou reformu, jejíž význam dodnes nebyl doceněn, a je zajímavé, že reforma nebyla rovněž nijak zvlášť vědecky posouzena s ohledem na dobu, kdy byla uskutečněna," zaznamenali jsme útržky z rozhovorů mezi účastníky vernisáže.
Seznamujeme se s předsedou Společnosti přátel muzea Ing. Miroslavem Prokůpkem, který se například zasloužil o objevení busty Antonína Švehly ukryté desetiletí od druhé světové války nedaleko zámku Kačina a také o její instalování v budově NZM. "Můj otec byl členem Agrární strany a osobně se se Švehlou znal," zavzpomínal pamětník.
První návštěvníci výstavy, mezi nimiž byli i současní a bývalí politici, dále členové akademických obcí například z České zemědělské univerzity, starostové obci, kde Švehla působil, dále historikové a publicisté, obdivovali především kopie Švehlových dopisů a dopisy významných osobností určených jemu.
Unikátní v expozici věnované Antonínovi Švehlovi je faksimile první Ústavy ČSR z 29. února 1920, která byla zapůjčena ze sbírek Národního muzea, spolu s předměty osobního života politika. "Přijďte se podívat. Národní zemědělské muzeum je vedle technického a naopak," zve Lubomír Maršík z NZM.