Článek
Ozářené výstavní síně Městského muzea v Ústí nad Orlicí třpytící se zlatými odlesky artefaktů jsou dokladem zdroje života - slunce a s přidáním představy řeky Nilu, se návštěvník ocitá v Egyptě, navíc v období vzdáleném tisíce let. Tuto atmosféru doprovází řada obrazů, uměleckých děl, plastik, soch vládců, bohů a bust panovníků, které vytvářejí zajímavou výstavu Egypt - dar bohů.
Výstava je sestavena z historických předmětů zapůjčených ze soukromé sbírky Jána Hertlíka ze Slovenska. Z četných dobrodružných cest se nakonec povodí Nilu a jeho kultura staly jeho celoživotní vášní. Od roku 2002 si vozí domů repliky historických předmětů, které různými uměleckými technikami upravuje do podoby originálů. Tímto způsobem zároveň proniká do kultury a života staroegyptské civilizace 3000 let před n. l., takže expozice této sbírky nabízí ucelený pohled života v tomto období.
Již samo uvedení vernisáže ředitelkou muzea Jarmilou Süsserovou s živým ztvárněním egyptské panovnice předznamenalo jedinečnost této výstavy.
První sál uvedený tably o historii dále představil umělecké figurky obyčejných lidí, hlavu egyptské ženy, dřevěnou plastiku muže s kotoučem slunce a dále četné plastiky králů a kněží, alabastrovou hlavu panovníka, princezny, prostě širokou ukázku obyvatel Egypta.
Zvláštní pozornost byla věnována skupině věšteb, dokládajících zájem o magii a pověry, kterými se snažili vysvětlit svět a rozumět mu. V početné řadě bohů a bohyň lze najít souznění s přírodou, např. Amon - bůh slunce, Min - bůh plodnosti, Hathor - bohyně nebe lásky a radosti, až po zvířata, která jsou ztělesněním bohů. Bohyně Bastet je spjatá s kočkou, která byla posvátným zvířetem jako řada dalších ibis, jestřáb, pes, lev a pavián. Jejich uctívání a hýčkání je vlastně základem dnešního pojmu domácích mazlíčků.
Výstava prochází všemi časovými obdobími a tak dále pokračuje sjednocením panovníkem Narmerem, početnou ukázkou velkolepých tzv. příbytků věčnosti - pyramid, průřezem Chofuovou mohutnou pyramidou, sfingami až po kanopické vázy, což byly pohřební nádoby sloužící k ukládání orgánů z mumifikovaného těla a brouka skarabea, který byl symbolem reinkarnace.
Vyspělou civilizaci připomínají ukázky z oblasti matematiky, stavitelství, medicíny, anatomie, astrologie a v královských hrobkách nálezy rozvinuté řemeslné výroby včetně hieroglyfického písma.
Podstatnou ukázkou jsou poklady panovníka Tutanchamona, krále 18. dynastie (asi 1347 - před n. l.), nejkrásnější ženy starověku Nefertiti, královny a manželky faraona Achnatona, jejíž jméno se stalo synonymem krásy, až po Ptolemaiovskou dobu po ovládnutí Římem.
Na rozloučenou s atmosférou této doby je návštěvníkům dána možnost obléknout se do egyptského oděvu a cítit se tak aspoň na chvíli jako královna či faraón.
Pro školní skupiny jsou navíc připraveny tři programy zaměřené na seznámení s historií, další na umění prostřednictvím výtvarné dílny a třetí formou sochařské dílny.
