Článek
Z dálky nebo odspoda od náplavky rozeznáte povětšinou jen temné skvrny na bílém podkladu. Fotky, které měly vzniknout při jakémsi focení tanečnic, kdy se údajně dívky odvázaly, což tedy nikde není nijak patrné, jsou divácky naprosto nečitelné.
Úzká lávka pro pěší vedoucí po kraji mostu snad nemá na šířku ani metr, takže ať si stoupnete na kterékoli místo, moc toho neuvidíte. Kromě toho textilní struktura je docela řídká, takže místo objektu vidíte skrz siluetu Vyšehradu. Jediný okamžik, kdy temné pozadí nastane, je, když po mostě jede vlak.
Umělecká hodnota i toho viděného není nijak vysoká. Nic, co by tu už nebylo. Na instalaci se podíleli textař a básník Petr Eiche a fotografové Miloš Tancibudek a Jiří Řehořek.
Akty výstavy Těla básní můžete obdivovat do 17. července.