Hlavní obsah

Nádherný poutní kostel a středověký hrad nad Vltavou cílem cesty na Příbramsko

Novinky, Petr Hejna

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Jih středočeského kraje, tedy Příbramsko, se krom proslulé Svaté Hory, stojící přímo na okraji města, může pochlubit i méně známým kraji dominujícím poutním kostelem sv. Jana Křtitele a Panny Marie Karmelské. A odtamtud pak není daleko k Vltavě na zříceniny hradu Kamýk z první poloviny 13. století.

Foto: Petr Hejna

kostel sv. Jana Křtitele a Panny Marie Karmelské

Článek

Uvedená výletní místa jsou pochopitelně rozseta po kraji, takže tip na jejich souhrnnou návštěvu je určen především motorizovaným turistům. Není problém spojit s výletem na sousedící severní Písecko, jako tak učinil na ani ne jednodenním výletu autor článku (viz reportáž).  

Významné poutní místo, kostel sv. Jana Křtitele a Panny Marie Karmelské, se nachází na vrcholu Makové Hory, která se decentně vypíná v zalesněné krajině nad obcí Smolotely. Je považován za ukázkovou práci vrcholně barokní architektury, navíc unikátní svým sepjetím s mírně kopcovitou a lesnatou krajinou středního Povltaví.

Sama ves Smolotely je k nalezení v historických dokumentech již z dob 14. století, kde je uváděna jakožto součást manské soustavy hradu Karlštejna (jednalo se o princip dědičného zapůjčování území za protislužbu vojenské či robotné pomoci).  

Kostel nad obcí byl vystavěn na zakázku rytíře Jana Felixe Chanovského-Kaselovského z Dlouhé Vsi v letech 1719 -1722, a to italským architektem Carlo Antonio Canevalem (je např. autorem i zámečku Karlov u Čimelic). K vysvěcení došlo 5. října 1723, a to pražským biskupem J. R. Šporkem.

Malý klášter se stal příbytkem dvou karmelitánů, kteří tam i donesli sošku Panny Marie Karmelské (též zvaná Matka sv. škapulíře), která motivovala poutníky k návštěvě místa. Soška v kostele zůstala i po odchodu karmelitánů, daném následky smrti Jana Felixe - nezanechal po sobě závěť a to byl konec přilehlého miniaturního kláštera i dalších rytířových vizí se zvelebováním okolí kostela.

Po různých peripetiích osudu v rámci plynutí dějinného času (desetiletí bez duchovního správce, dopad reforem císaře Josefa II.) význam kostela posílil a stal se cílem jak věřících, tak milovníků historie a architektury. Ne náhodou se v hlasování čtenářů Příbramského deníku stal kostel na Makové Hoře v r. 2010 nejkrásnějším místem kraje. 

Daleko odtamtud není k zřícenině hradu Kamýk nad Vltavou, zvaného též Vrškamýk. Tento královský hrad založil Václav I. již v prvé polovině 13. století, plně dobudován byl pravděpodobně za Přemysla Otakara II. A jeho funkčnost je odhadována zhruba na jedno století.

Hrad je považován za jednu ze zásadních staveb z časů posledních Přemyslovců. Obdobně, jako je tomu u známého mladšího hradu Bezděz, byl vystavěn na podlouhlém úzkém půdorysu, což bylo dáno budováním na mimořádně dlouhé a úzké stavební ploše. Zřícenina je volně a snadno nenáročným terénem přístupná od parkoviště u vody v stejnojmenné obci.

Pomyslné 3. místo v zmíněném hlasování čtenářů pak získala Svatá Hora, mohutný a vznešený, bohatě zdobený barokní areál u Příbrami. O tomto klenotu pojednává podrobněji tento starší článek. Jedná se o právem jedno z nejvýznamnějších poutních míst u nás, stejně jako kostel na Makové Hoře sálající autentickým dotekem času - ne jako novodobé, víc pouťové než poutní, leč masově navštěvované Medugorje

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám