Článek
Kolik obrazů budete v kostele sv. Vavřince vystavovat?
Každý účastník se bude prezentovat dvěma výtvarnými díly. Vzhledem k tomu, že pracuji s více technikami, nebyl to vůbec lehký výběr. Dělám velkoformátová akrylová plátna i jemné akvarely. Dlouho jsem váhala, nakonec jsem, vzhledem k výjimečnosti prostor, zvolila větší formát díla. Vybrala jsem plátna plná květin. Kostel a květiny patří k sobě. V době, kdy kostel sloužil svým původním účelům, nosili sem lidé květiny a já je touto výstavou vlastně také přináším.
Jaké malířské téma a techniky máte nejraději?
Mám ráda akryl, ale specializuji se i na techniku akvarelu. Témata volím různá, teď v létě převážně květinové motivy, rozkvetlé louky. Ráda ztvárňuji jednotlivá období roku, archetypální motivy, nálady a pocity. Zajímají mě věci s příběhem, křížky, boží muka atp. Ráda svou tvorbou pomáhám zdokumentovat třeba mizející zajímavé náhrobky nebo drobné památky v krajině.
Jak na vás působí výstavní prostory kostela?
Je to nádherný prostor. Vždy jsem si přála zde vystavovat. Mám to místo moc ráda. Vždy cítím zvláštní, slavnostní náladu, už když stoupám po kamenných schodech vedoucích z ulice. Skvělý nápad využít takovéto prostory k výstavním účelům.
Co chystáte do budoucna?
Hned druhý den po vernisáži výstavy Společné cesty mě můžete vidět na krásné akci Barokní svatojánská noc, kterou pořádá město Klatovy. Budu tam připravená s expozicí s mým Ateliérem s duší, který zahrnuje moji tvorbu. tj. aranžmá, obrazy a předměty ze sbírek. Místem konání bude nádvoří jezuitské koleje.
O víkendu 27. a 28. června jsem přijala pozvání vystavovat v rámci pouťových oslav v Janovicích nad Úhlavou. Ve staré radnici uvidíte přehled mých děl a chystám i komentované prohlídky. O prázdninách se budu opět více věnovat zahradní tvorbě, projektu Zahrady s duší, který jsme vytvořili s manželem Janem před 10 lety. Na konci září mne čeká již 5. ročník oblíbeného projektu Otevřené ateliéry, kde pozvu návštěvníky ke mně domů - do míst, kde tvořím, ve Veselí nad Úhlavou.
Závěrem roku se těším na výjimečnou akci, projekt, který připravuji s herečkou a scénáristkou Petrou Johansson už tři roky. Bude to interaktivní výstava 12 vydechnutí Luise Křikavy. Prozradím, že výtvarná díla budou ve stylu kresby 20. let minulého století. Luis Křikava byl přeštický rodák (stejně jako já) a dekadentní básník.
Také se věnujete nástěnné malbě. Kde můžeme vaše díla vidět?
Maluji všechno... i na zdi. Například nejznámější výmalba je v kavárně Jednorožec v Klatovech. A jsou tam právě rozkvetlé louky, kopretiny a vlčí máky.
Všimla jsem si, že často malujete vlčí máky. Proč?
Lidé už si mě s nimi spojují. Mám je ráda. Pro jejich něhu a zároveň i sílu. Květ ve váze nevydrží, zvadne, než si ho donesete domů. Vlčí mák je velmi symbolická rostlina. Máky maluje i moje maminka, která dělá precizní olejomalby; maloval je i můj prastrýc. Dalo by se říct, že je máme v rodině. Vlčí máky jsem malovala i na šaty ve spolupráci s módní značkou Zannia.
