Článek
Organizátor a moderátor pořadů, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů, Nymburák Zdeněk Hazdra tentokrát pozval někdejšího předsedu první vlády vzešlé ze svobodných voleb v roce 1990 Petra Pitharta a historika a žurnalistu Martina Gromana, předsedu Společnosti Ferdinanda Peroutky.
Zdeněk Hazdra pojal besedu jako kritické ohlédnutí za osudovými osmičkami, ale hlavní téma, o němž oba hosté hovořili, a nutno říci, že pro zaplněné hlediště velmi poutavě, byla „bolavá“ místa naší nedávné historie.
Petr Pithart řekl, že ony osudové osmičky, které si letos připomínáme, jsou pouhou hrou náhody, není možné v nich hledat jakoukoliv zákonitost. „Co je na jejich připomínání podstatné, je to, že je otevírána a odkrývána řada skutečností, které jsme ani netušili.“
Hovořilo se o soužití osmi národů v první republice, konstruktivní politické atmosféře, která byla bohužel přeťata hospodářskou krizí, problematických rozhodnutích prezidenta Edvarda Beneše, tragické úloze tzv. druhé republiky, exilové vládě za druhé světové války, proč došlo k únoru 1948, co předcházelo srpnu 1968, o svobodě a nesvobodě slova…
Martin Groman řekl, že celé naše moderní dějiny byly předznamenány tím, co tady rostlo před a v první republice, tedy vznikem elity národa, která pak byla zlikvidována v německých koncentrácích. Zdeněk Hazdra jako příklad uvedl redakci Lidových novin – Karla Čapka, Milenu Jesenskou, Karla Poláčka, Eduarda Basse a další novináře.
„Byla otevřena spousta otázek, mnohé zůstaly nezodpovězeny. Máme o čem přemýšlet,“ ukončil zajímavou besedu Zdeněk Hazdra.
Petr Pithart, Martin Groman a Zdeněk Hazdra