Článek
Vesnici lze charakterizovat jako menší sídelní útvar návesního typu. Díky původní, nenarušené skladbě zástavby tvořené staveními z počátku 19. století, z nichž některá mají starší roubená jádra, s pravidelnou, téměř čtvercovou návsí s centrálně umístěnou budovou kovárny z konce 18. století, a vedle stojící zvoničkou a kamenným křížem, byly Pojedy v roce 1993 vyhlášeny vesnickou památkovou zónou se souborem lidové architektury.
Opravdu, nebýt zaparkovaných aut, připadáme si tu jako v předminulém století. Jen ta kovárna už nefunguje.
Památkově chráněná od roku 1999 je usedlost č. p. 4 na návsi a roubený, nyní omítnutý, domek č. p. 36 při silnici na Křinec na konci obce.
Chybí tu u čísla popisného 4 malá chaloupka, roubená ze smrkových trámů, se světnicí, síňkou a komorou, která sloužila jako výměnek a obydlí čeledína. V roce 1987 se uskutečnil její transfer do skanzenu v Přerově nad Labem.
V hladině rybníka se zrcadlí pečlivě zrekonstruovaný statek, původně panský dvůr. Ten je uveden již v roce 1391 „locatio curiae in Wieczemily Jarkoni de Pogedy“. Obytné stavení je na štítě datováno 1872.
Na návsi stojí zvonička a kamenný kříž, datovaný 1862, pěkná kamenická práce Karla Kofránka z Vojic (rekonstruován v roce 2012), oba objekty památkově chráněné od 2. března 1999. V roce 1935 odhalili Pojedští vedle nich pomník svým spoluobčanům padlým v první světové válce.
Zvonička byla postavena 17. dubna 1893 – obci ji daroval kníže Lobkowicz nádavkem k výměně pozemku před dvorem č. p. 1 o výměře 146 sáhů za jiná pole. Zvonek je zdoben pozdně barokními rostlinnými ornamenty, reliéfy ukřižování Páně a svaté Barbory. Za druhé světové války ho Němci zrekvírovali, ale roztavení ušel a po válce ho zdejší občan František Machačný vypátral a přivezl zpět.
Naproti kovárně stávala hospoda. Toto stavení, ještě nedávno využívané k výrobě přikrývek, koupil výtvarník Martin Sousage Dohnal, zvaný Soso, který jej v roce 2010 zrekonstruoval na Ateliér-Galerii Pojedy. Tvoří zde skulptury a obrazy, ale pořádá i koncerty, divadelní představení a kulturní setkání.
Již zmiňovaná farma na okraji vsi, vybudovaná z původního panského dvora (později JZD), se zabývá chovem masného skotu, a tak se na široké pastviny této části regionu vrátila i tak typická stáda krav. Na farmě je rovněž sídlo MAS Svatojiřský les. Místní akční skupina na podzim pořádá na statku obdivuhodnou akci „Poznejte náš venkov“ s prezentací zemědělské činnosti, regionálních produktů a s kulturními programy.
