Článek
Po úspěšných nočních prohlídkách v červenci a srpnu se zámek v Náměšti nad Oslavou návštěvníkům otevře v netradičních hodinách i během Hradozámecké noci 29. srpna. Při této příležitosti zve návštěvníky jako hosty k neoficiální společenské večeři v podobě opulentního banketu. Noční prohlídky reprezentačních prostor s programem a hostinou (trasa I.) se uskuteční v každou celou hodinu, od 18 hodin do 22 hodin.
Zatímco Apartmán hraběte Haugwitze bude přístupný tradičním prohlídkám, návštěva reprezentačních prostor bude spojena s nevšedním zážitkem. Nejenže zámeckými sály doprovodí návštěvníky sám vrchní hraběcí komoří a hosté se setkají s hraběcím párem ale budou se moci na vlastní oči přesvědčit, co vše se na zámku odehrává, když se vpodvečer veřejnosti zavřou jeho brány. Vše bude zakončeno banketem.
„Ochutnat bude možno např. klasickou vídeňskou snídani, svačinku složenou ze savojských piškotů a zmrzliny, pečené kaštany s kakaem, dále tradiční vídeňský tafelspitz s křenem a jablky, dezert Šarlota, zvěřinovou paštiku s křepelčími vejci, polévky, saláty, třeba i pečenou labuť. A k tomu samozřejmě vybrané nápoje. Nebo též pouze prosté postní jídlo. Záleží jen na tom, zda v sobotu bude čas hodování, nebo čas půstu a újmy. Nechte se překvapit,” nechce více prozradit kastelán zámku Marek Buš.
„Jedinou podmínkou jsou čisté, byť třeba seprané šaty. A naprosto nutná je základní znalost etikety stolování na šlechtických sídlech,” dodal Buš a cituje Karla Čapka: „Není na světě oběd nebo večeře, buď je to plesnivá kůrka chleba, nebo žranice pánů.“
Rezervace na tel. č. 568 620 319 nebo na adrese zámku namest@npu.cz.
Zámek v Náměšti nad Oslavou
Původní gotický hrad ze 13. století patřil do vlastnictví rodu pánů z Lomnice, později ho získal svatbou Libuše z Lomnice s Bedřichem ze Žerotína rod Žerotínů. Žerotínové tento hrad přestavěli v letech 1565-1578 na honosné renesanční sídlo, které se zachovalo v téměř nezměněné podobě dodnes. Mimo jiné se zasloužili také o přesun bratrské tiskárny do Kralic, kde později vznikla Kralická bible.
Po bitvě na Bílé hoře bylo panství prodáno Albrechtu z Valdštejna, ten ho však přenechal Janu Křtiteli Verdovi z Verdenberka. Posledním významným majitelem byl nejvyšší kancléř Českého království Bedřich Vilém Haugwitz, který se zasloužil o ekonomický, hospodářský a hlavně kulturní rozvoj panství. Panství jim patřilo od roku 1752 až do konce 2. světové války. Poté se zámek stal majetkem československého státu a až do roku 1947 reprezentačním sídlem vlády.
Interiéry zámku nabízejí unikátní expozice gobelínů, cenných obrazů či historického nábytku, zámecká kaple je vybavena barokním mobiliářem, knihovna s bohatým knižním fondem je vyzdobena ojedinělou freskovou výzdobou a vnitřní nádvoří renesančními arkádami. Apartmán hraběte Haugwitze je ukázkou života majitele zámku na přelomu 19. a 20. století.