Článek
U většiny nemocných způsobil onemocnění virus A (H1N1), který vyvolal pandemii v roce 2009. Nyní je už označován jako virus sezónní chřipky. Ze 180 pacientů musel tým infekčního oddělení hospitalizovat 52 lidí. „Vývoj a průběh jejich nemoci vyžadoval přijetí na lůžko, sledování stavu a většinou i nasazení léku Tamiflu,“ uvedla primářka.
Převážná většina pacientů měla jeden i více rizikových faktorů: třetina byla obézní, čtvrtina kouřila, 30 procent byli kardiaci, 17 procent mělo chronické respirační onemocnění a dvě procenta chronické onemocnění krve. „Celkem podceňovaným rizikovým faktorem je nadváha,“ doplňuje primářka.
Péči o naprostou většinu klientů zvládla mělnická infekce léčit sama, a to buď na standardním oddělení, nebo multioborové jednotce intenzivní péče. Jen v jednom případě museli lékaři nechat pacienta přeložit na vyšší klinické pracoviště.
„Jednalo se o muže, který trpí chronickou lymfatickou leukémií,“ dodala MUDr. Dyrhonová. Útok chřipky přežil, zotavovat se z něj však bude po dlouhé měsíce a není vůbec jisté, zda zcela bez následků. Mimo jiné zhubnul 30 kilogramů.
Lidé včetně mnohých zdravotníků stále chřipku podceňují, proočkovanost Čechů se pohybuje kolem pěti procent. To k zabránění rozvoje epidemie rozhodně nestačí. Ze 180 ošetřených pacientů v mělnické infekční ambulanci nebyl očkován podle lékařky Markéty Dyrhonové nikdo.
Očkování přitom rizikovým skupinám nemocných pojišťovny hradí. „Lidé spoléhají na to, že chřipku jednoduše nechytí, spoléhají na případnou léčbu virostatiky, jejichž účinek ovšem také není stoprocentní, i na ně narůstá rezistence, a nic jiného než očkování nyní v ruce nemáme,“ upozornila MUDr. Dyrhonová.
Mezi pacienty se na Mělnicku objevily tři skupiny nemocných, a to třicetiletí a šedesátiletí pacienti a pak senioři nad 80 let. Lékaři ošetřovali ale také děti kolem 14 let. Mezi klienty nemocnice, kteří onemocněli chřipkou, převažovaly ženy v poměru 60:40.