Hlavní obsah

Na hudebním festivalu J. C. F. Fischera každý rok přibývá posluchačů

Novinky, Dana Ehlová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Michaela Káčerková je výraznou osobností mladé generace českých varhaníků a od roku 2014 také ředitelkou a dramaturgyní Mezinárodního hudebního festivalu J. C. F. Fischera, který před několika málo dny skončil. Letošní přehlídku hodnotí jako úspěšnou a vidí velký potenciál i do budoucna.

Foto: Michaela Káčerková (archiv)

Michaela Káčerková a Petr Polívka, ředitel KSO.

Článek

Jste ředitelkou hudebního festivalu, jenž nese jméno skladatele J. C. F. Fischera. Kdy jste ho "objevila"?

Sama jsem profesionální hudebník, tohoto skladatele tedy vnímám od počátku své hudební kariéry jako významného mistra české i evropské barokní hudby. Když jsem studovala varhany a cembalo na univerzitě v Lipsku, zaujalo mě, jak často tam Fischerovo dílo bylo součástí koncertních programů. V Německu Fischera znají, byl starším současníkem J. S. Bacha a Bach se jeho dílem inspiroval. V Lipsku – v Bachově městě - jsou na „svého“ skladatele hrdí. Také bychom si zde na Karlovarsku, odkud Fischer pocházel a kde velkou část svého života působil, měli tohoto skladatele mnohem více vážit.

Uvádí festival Fischerovu tvorbu pravidelně?

Fischerova tvorba bývá součástí několika koncertů a je zařazena do dobových kontextů spolu s díly jeho současníků. Letos tomu tak bylo na zahajovacím koncertě v Ostrově, kde jsme zároveň připomněli výročí Antonia Vivaldiho, a na koncertě závěrečném, kde jedna z Fischerových suit zazněla po boku Bachových Braniborských koncertů. A vždy je patrné, že Fischerovo dílo unese i srovnání s největšími barokními mistry.

Významné místo v dramaturgii festivalu zaujímají varhanní koncerty. Jaké nástroje měli posluchači v rámci vašeho projektu možnost obdivovat?

V minulých ročnících zazněly nástroje v Chebu, Lokti, Chlumu Sv. Maří, stálicí jsou varhanní koncerty v Jáchymově a zvlášť výjimečné jsou varhany v kostele sv. Petra a Pavla Církve československé husitské v Karlových Varech – letos se v programu festivalu představily hned dvakrát.

Letošní festival podpořil snahy o obnovu Císařských lázní v Karlových Varech. Má tento historicky cenný objekt šanci na záchranu?

V Císařských lázních se konal závěrečný koncert festivalu, a to ve spolupráci s Karlovarským symfonickým orchestrem, pro který byl tento koncert prologem nové sezóny.

Odpověď na tuto otázku přenechávám řediteli KSO, Petru Polívkovi: „Naděje na záchranu tohoto objektu je velmi reálná. Císařské lázně nelze dále ponechat v takto neuspokojivém stavu. Karlovarský kraj ve spolupráci s Městem Karlovy Vary připravují kompletní renovaci, jejímuž započetí již brání jen některé technické otázky. Vůlí obou rozhodujících subjektů je také vestavba koncertního sálu a zázemí pro Karlovarský symfonický orchestr. Můžeme se tak těšit, že se v dohledné době dočkáme v Karlových Varech skutečně reprezentativního kulturního stánku.“

Čtvrtý ročník právě skončil. Splnil vaše očekávání a jste spokojena s průběhem?

Po čtyřech letech za námi vidím kus práce. Každý rok posluchačů přibývá, v publiku začínám poznávat tváře, které se na koncerty pravidelně vrací. Třeba koncert s účinkováním Josefa Somra byl po strop zaplněn, kapacita kostela nestačila. Ještě asi pár ročníků potrvá, než se festival opravdu zažije do obecného povědomí, ale dovolím si tvrdit, že se pomalu stává pevnou osou kulturního kalendáře Karlovarska.

Reklama

Výběr článků

Načítám