Hlavní obsah
Nazdobený vánoční stromek navodil slavnostní atmosféru podvečera ve Stacionáři. Foto: Stanislava Dvořáková

Na dvou místech v Ústí nad Orlicí se už naplnila slova koledy

Stacionář v Ústí nad Orlicí a Oblastní charita - Dům pokojného stáří sv. Kryštofa v Ústí nad Orlicí III - Kerhartice připravily pro své klienty zábavné programy s koledami a příchodem Štědrého dne.

Nazdobený vánoční stromek navodil slavnostní atmosféru podvečera ve Stacionáři. Foto: Stanislava Dvořáková
Na dvou místech v Ústí nad Orlicí se už naplnila slova koledy

Průběh druhého adventního týdne ukončil nákupní shon, napětí příprav a úklidu. Do předvánočního poklidu vstoupila potřeba vzájemného setkávání a porozumění. Je to doba blížícího se nejkrásnějšího období svátků, pro někoho však i nejsmutnějšího. Za několik dnů budou všichni klienti ve svých domovech mezi blízkými, ale sami ve svém světě, bez přátel, s kterými tento svět sdílejí. Ti starší mnohdy v samotě domovů jen se smrkovou větvičkou a dalším prázdným talířem na štědrovečerním stole.

Tento nepříjemný dopad do vědomí svých klientů nahradilo vedení stacionáře společným podvečerem stráveným v širokém kolektivu s představou Štědrého dne.

Jak je pradávným zvykem, úvod patřil koledám. Nechyběly ani básničky a scénka na vánoční motivy. Vše bylo propojeno koledami, kdy zpívali jednotlivci, nakonec všichni přítomní. To se již blížil moment, kdy se s napětím očekávala překvapení, zatím ukrytá v množství dárků pod stromečkem. Od koho bude dárek? Vzpomene si ten, kdo je pro mne nejbližší, na moje tajné přání?

Další chvíle přidaly k rozzářeným očím spokojené úsměvy. Mizely ozdobné obaly, aby odkryly ukrytá tajemství. Navíc se objevily pracovnice stacionáře, které všem přidaly balíčky se sladkostmi.

Dlouho se sedělo u stromečku, dlouho prohlížela nadílka. Štědrý večer však ještě nekončil. Ve vyzdobené jídelně byla připravena štědrovečerní tabule. Za svitu svící společná hostina byla dalším dárkem v podobě navození příjemné nálady do zbývajících prosincových dní.

Protipólem bylo předvánoční setkání v Domově pokojného stáří sv. Kryštofa. Jeho klienti, často odkázaní na rehabilitaci, nevěří v přání nesplnitelných zázraků. Zbyly jen vzpomínky na mladá léta, na šťastné chvíle, které však jen na okamžik zahřejí, ale naopak jsou vzpomínky, které stále bolí.

Vytvořit pro ně pohodový program nebylo lehké. Úkolu se ujal pěvecký soubor Barbušáci při Domovu pod hradem Žampach. I když s některými jeho členy se život také nemazlí, zpívali s radostným elánem. Pomalu roztávaly zachmuřené tváře posluchačů, kteří se přidávali ke zpěvu koled. Štěstí, zdraví, pokoj svatý, vinčujeme vám - notoval si, když ne nahlas, tak aspoň v duchu každý účastník.

Podařilo se tak zbořit bariéru nostalgie a Barbušáci přidali i moderní melodie. Nakonec přišel čas na nadílku. Nebyla v materiálním podání, ale o to ve vzácnějším vnitřním pocitu uvolnění a radosti. Pomyslnými dárky byly písničky na přání. Sborem zněly nesmrtelné melodie - Náchodský zámeček, Beskyde, Okolo Hradce. Okouzlující byl přídavek písničky Včelka Mája.

Spokojeni byli i vedoucí souboru, kdy programová vedoucí a muzikoterapeutka Radana Kholová zhodnotila úspěch dvacetičlenného sboru: "Nejsou to profesionálové, takže někdy intonace pokulhává, ale jejich předností je, že zpívají od srdce."

I v tom smyslu se nesla slova koledy Nebeské světlo na zem slétlo, která naplnila všechny pohodou a štěstím. 

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků