Článek
Laďka Kozderková se narodila 28. června 1949 v Brně, a to v rodině významného hudebního skladatele Ladislava Kozderky. Po něm zdědila vysokou hudebnost a muzikálnost. Byl to ostatně její otec, který ji v muzice podporoval. A protože už jako jedenáctiletá točila v rozhlase a vyhrávala různé pěvecké soutěže, zabývala se hudbou i na konzervatoři. Když pak měla pokračovat na JAMU, dala přednost angažmá v pražském divadle Rokoko.
Ještě předtím se provdala za excelentního trumpetistu Richarda Kubernáta, kterého chtěl svého času angažovat do svého souboru i samotný Louis Amstrong. Manželství, z něhož vzešla dcera Lada, ale nemělo dlouhého trvání. Kubernát byl závislý na alkoholu, což jeho mladá žena nehodlala snášet. Naopak ideální bylo až druhé manželství s hercem Vlastimilem Bedrnou, kterého Laďka Kozderková poznala v Rokoku. Měla s ním dceru Vlastu a nebýt její smrtelné nemoci, manželství by vydrželo až do dnešních dnů.
Obdivovanou hvězdou se Laďka Kozderková stala v Hudebním divadle v Karlíně, kam nastoupila v roce 1973. Právě na karlínské scéně se dočkala řady krásných postav, například titulní role ve světovém muzikálu Hello, Dolly! - její výkon přitom ocenila i samotná Barbra Streisand, která v Česku tehdy natáčela film Yentl a na Kozderkovou se zašla podívat.
Vedle kariéry muzikálové herečky si budovala i pozici filmové herečky. Na plátně debutovala v menší roli rozmarné řeznice Alžběty ve filmu Řeknem si to příští léto (1977), aby v následujícím filmu Karli Kachyni Čekání na déšť (1978) představovala matku hlavní hrdinky.
Vzápětí se dočkala hlavní ženské role, a to v bláznivé hudební komedii Hodinářova svatební cesta korálovým mořem (1979), kde byl jejím hereckým partnerem Luděk Sobota. Poté se objevila například v hudební komedii Trhák (1980) nebo v retro filmu Fešák Hubert (1981), kde měla roli majitelky "masérského" salonu.
Dařilo se jí zejména v postavách, v nichž mohla uplatnit svůj temperament a komediální nadání, a tak často představovala živočišné a vitální ženy, svůdnice a nevěrnice. Její poslední filmovou rolí byla odložená milenka Vlasta v tragikomedii režiséra Víta Olmera Jako jed (1985), kde hlavní roli měl Zdeněk Svěrák.
Bohatá je galerie postav, které vytvořila pro televizi. Patří k nim například její zpěvačka v komedii Velká sázka o malé pivo (1981), maminka v seriálu Návštěvníci (1983) nebo přítelkyně hluchoněmého strýčka hlavní hrdinky v seriálu Vlak do dětství a naděje (1986).
Jako vynikající komediální herečka se uplatnila rovněž v zábavných pořadech, kde nazpívala řadu písniček (mnohé z nich se objevily na několika CD až dlouho po její smrti), často také hrála v krátkých scénkách. Nezapomenutelnou je zvláště ta, která je známá pod názvem Techtle mechtle.
Zákeřná nemoc ji zaskočila v době, kdy přicházely další filmové nabídky a kdy měla točit - ve spolupráci s Milošem Kopeckým - profilové album. Dlouho bojovala a nemoci vzdorovala, ale rakovina byla přece jenom silnější. Naposledy stála na jevišti jako Judita Čuprová v muzikálu Zvonokosy - to byla její labutí píseň. O několik týdnů později - 17. listopadu 1986 - zemřela. Bylo jí sedmatřicet let.