Hlavní obsah
Pivní hrnec Foto: Petr Hejna

Místo, kde byl postřelen Král Šumavy, turistické trasy sice míjejí, je ale snadno k nalezení

Jedná se o lokalitu mezi obcemi Borová Lada a Kvilda, nedaleko Františkova. V květnu 1950 zde unikl legendární postřelený převaděč Kilián svým pronásledovatelům. Bizarní viklan Pivní hrnec je s tímto místem spojen stejně jako louka u Teplé Vltavy pod tímto pradávným strážním místem.

Pivní hrnec Foto: Petr Hejna
Místo, kde byl postřelen Král Šumavy, turistické trasy sice míjejí, je ale snadno k nalezení

Bez ohledu na sepjetí s dramatickými událostmi s Pivním hrncem svázanými, při toulkách toto romantické místo stojí za návštěvu. Mapy ho nikterak nespecifikují a turistické stezky míjejí, nicméně dohledat ho je snadné. Pár stovek metrů před Františkovem oku neunikne po levé straně dřevěný můstek přes Teplou Vltavu. Po jeho překročení po zhruba sedmdesáti metrech na okraji louky pod lesem stojí od roku 2004 pomník převaděčům, na který ukazuje i dřevěná směrovka u řeky.

Na tuto louku je výhled z plošiny u Pivního hrnce, který se nachází na protilehlé straně přímo nad silnicí na úpatí Jánské hory (1112 m. n. m.). Je možno vydrápat se rovnou podle skalnatého masivu, pohodlnější, zejména pro sestup, je vrátit se po silnici za ostrou zatáčku, kde mezi kanálkem přes struhu u vozovky a mraveništěm stoupá pohodlnější cesta. Sotva po sto metrech již neomylně lze identifikovat předmětný, přibližně pětimetrový viklan.

Původní název Biertopf, zmiňovaný již roku 1531, vycházel z tvaru, připomínajícím nádobu, v jaké se dříve vařívalo pivo, vysoký korbel není problém v kameni rovněž si představit. Biertopfhütte, sklářská huť U Pivního hrnce, zde vznikla roku 1749, až později získala jméno Franzensthal, čili Františkov.

Před kamenem, který od nepaměti sloužil jako výrazný orientační bod, na hrotu skály padající k silnici, je malá plošina, odkud hlídka SNB spatřila oné květnové noci postavy, snažící se překročit Vltavu. Těmi byl rodák od Starých Hutí Franz Nowotny, zvaný Kilián, a jeho společník Otto Grabmüller, převádějící agenty Bohuslava Beneše a Rudolfa Veselého.

Kilián jako jediný unikl a doplazil se přes hranice, kde byl ošetřen v bavorské nemocnici v Grafenau. Grabmüller vyfasoval za velezradu a vyzvědačství 20 let těžkého žaláře, Kiliánův příbuzný Pösl, který je onoho večera ze strachu daného stahováním smyčky nad skupinou odmítl nechat přespat, 10 let. Pek, čekatelům na převod poskytující útočiště 25 let a Veselý doživotí. Beneš byl 8. června 1951 na Pankráci popraven.

Stejně jako Kilián převáděl zahraniční agenty směrem k nám, umožňoval emigraci lidem, hledajícím svobodu i prchající před nebezpečím vrcholící zvůle komunistické moci. Navíc bez žádání odměny, sám byl pokračovatelem pašeráckého rodu, nikdy nepoužil zbraň.

S proslulým kanálem 54, jak Kiliánovu trasu evidovala StB, souvisí i  nedaleké turisticky atraktivní Chalupská slať, častý cíl výletníků, hledajících krásy tohoto pohraničního koutu naši vlasti.

I když dnes někteří bývalí strážci hranic se hrdě hlásí k tomu, jak záslužnou činnost pro republiku vykonávali, statistika eviduje přes 200 osob zabitých při pokusu ji opustit. Ostatně ideologicky zdeformovaný snímek Král Šumavy nabídl kromě reálného tajemna tamního kraje spoustu dezinformací, typických pro propagandu KSČ. Kilián nebyl zdaleka jediným Králem Šumavy, mezi ty nejznámější patří Josef Hasil.

I když stopy prolité krve našich občanů dávno spláchly deště i mnohdy tristně slábnoucí paměť národa, po stopách Kiliána je možno se stále vydat, jeho trasu dokumentuje tato mapka. Více o Franzovi - Kiliánovi zde.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků