Hlavní obsah
Pamětní kostka usazená do dlažby chodníku před dům, v němž žila Hilda Pisková, deportovaná do Terezína Foto: Jitka Chromá

Mikulov si připomíná oběti nacistické genocidy

Na dvou místech v Mikulově (Husova ulice 7-9 a Koněvova ulice 42) byly v úterý 30. října uloženy do země dvě pamětní kostky na počest památky obětí nacistické genocidy za druhé světové války.

Pamětní kostka usazená do dlažby chodníku před dům, v němž žila Hilda Pisková, deportovaná do Terezína Foto: Jitka Chromá
Mikulov si připomíná oběti nacistické genocidy

Jedna z nich patří Anně Piskové, která byla v roce 1942 deportována do Terezína a v roce 1944 byla zavražděna ve Varšavě, druhá je věnována Hildě Piskové, jejíž život vyhasl v roce 1944 v Osvětimi.

„Historie rodu Pisků se traduje v Mikulově nejméně od roku 1648, kdy jsou záznamy v úmrtní knize židovské obce o Jakobu Piskovi, mém praprapředkovi,“ řekl Lubomír Hlavenka. Jeho babičce a prababičce jsou věnovány pamětní kameny před domy, ve kterých obě ženy žily až do roku 1938, kdy museli všichni Židé z Mikulova odejít. Jeho matka - Johana Anna Pisková, provdána Hlavenková, patřila k těm šťastným, kteří se zachránili a koncentrační tábor přežili.

„Každý člověk má právo na svůj hrob a náhrobek. A to bylo našim blízkým, kteří zemřeli, a my vlastně ani nevíme, jak a kdy, v koncentračních táborech či při transportech, odepřeno. Proto nyní chceme uctít a připomenout si jejich osud na místech, před domy, kde roky žili,“ řekl Pavel Fried, předseda židovské obce Brno.

Akce Stolpersteine vznikla v Německu v roce 1995. Výraz samotný je složeninou slov „klopýtnout a kámen“. Malá deseticentimetrová kostka nedovolí chodci, aby ji minul, ale naopak ho přinutí, aby se zastavil, zamyslel a neformálně vzdal poctu oběti nacistické zvůle, jejíž jméno je na ní vyraženo. Ve stovkách evropských měst už bylo položeno přes třicet osm tisíc kamenů, jejichž autorem je německý umělec Gunter Demnig.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků