Hlavní obsah

Mikulov má národní šampiónku v chemii

Novinky, Dana Smrčková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Na půdě univerzity v Pardubicích se nedávno uskutečnilo celostátní kolo chemické olympiády. Za Gymnázium v Mikulově se do něj probojovala Aneta Pospíšilová. A dokázala, že v oboru vyniká nad většinu ostatních. Své znalosti proto poměří ještě v zahraničí.

Foto: archiv Anety Pospíšilové
Článek

Do mezinárodního kola chemické olympiády v Turecku postupují z České republiky čtyři studenti. A mezi nimi i jediná žena - Aneta Pospíšilová z Mikulova. „Chemie vůbec není tak klučičí obor, jak by se mohlo zdát,“ míní.

Zastrčenou krabici s nápisem Malý chemik by však u ní doma nikdo nenašel. „Jako malá jsem si myslela, že budu umělkyně, moc ráda jsem malovala nebo modelovala výrobky z keramiky,“ vzpomíná Pospíšilová.

Změnilo se to až v sekundě na gymnáziu. „Profesorka Hasníková uměla látku tak poutavě vykládat a věnovala se pokusům, že jsem si chemii zamilovala. Přírodní vědy jsou názornější, všechno se dá zkusit, výsledek příkladu ověřit v praxi,“ vysvětluje.

Oba její rodiče se přitom věnují stejnému oboru. Maminka učí chemii na základní škole a tatínek je analytik. „Ten mě ale ze začátku trošku odrazoval. Najít dobře placenou práci s vystudovanou chemií totiž není zas tak snadné,“ dodává. Přesto se chce jednou živit vědou a někde v laboratoři vařit chemikálie, jak s úsměvem říká.

Zatímco pro někoho je chemie prototypem nudy, Aneta to vidí jinak. „Představte si, že si můžete spočítat, jakou barvu bude mít určitá látka. Jistě, i chemie má méně záživné stránky, které ale potřebujete ovládat, abyste mohla zkusit něco zábavnějšího, hlavně pokusy. Třeba když se balónek naplní metanem, zapálí se a najednou z toho je velká ohnivá koule. A hodně lákavé jsou taky výbuchy,“ popisuje.

A co na jejího koníčka říkají její přátelé? „Někdy mám pocit, že se mě trochu bojí, protože občas mluvím o věcech, které se jim zdají nepochopitelné. Pak se na mě koukají jako na mimozemšťana. Ale jinak jsou skvělí a podporují mě,“ pochvaluje si. 

A co na jejího koníčka říkají její přátelé? „Někdy mám pocit, že se mě trochu bojí, protože občas mluvím o věcech, které se jim zdají nepochopitelné. Pak se na mě koukají jako na mimozemšťana. Ale jinak jsou skvělí a podporují mě,“ pochvaluje si. 

Z chemie bude i maturovat a přípravu rozhodně nešidí, i když přiznává, že někdy ví víc než její profesorka. Po maturitě zamíří na vysokou školu. Rozhoduje se mezi Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze a Přírodovědeckou fakultou brněnské Masarykovy univerzity.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám