Hlavní obsah
Děti pana Jana Tamajky- synové Jan a Rudolf a dcera Renata Foto: Aleš Plevka

Memoriál Jana Tamajky připomněl odkaz významné osobnosti habartovského fotbalu

Na sobotu 19. srpna Baník Habartov naplánoval fotbalový turnaj tzv. "starých pánů". Ten se konal již podruhé a jeho smyslem je připomenout si a uctít památku člověka, který během svého života ovlivnil několik generací habartovských fotbalistů, kterým po mnoho let vytvářel co možná nejlepší zázemí.

Děti pana Jana Tamajky- synové Jan a Rudolf a dcera Renata Foto: Aleš Plevka
Memoriál Jana Tamajky připomněl odkaz významné osobnosti habartovského fotbalu

Turnaj krátce po deváté hodině zahájil předseda klubu TJ Baník Habartov Werner Hopf. V úvodu krátce připomněl důvod tohoto setkání a následně přivítal všechny, kteří si v tento den přijeli fotbal zahrát.

Je trochu smutné, že přes značnou snahu vedení klubu, kdy bylo kontaktováno asi osm týmů z celého někdejšího okresu, pozvánku přijali pouze Krajkovští. Vezmeme-li v potaz zapojení dvou domácích týmů, celý turnaj tak sestával jen ze tří zápasů. Celé klání se odehrálo za ideálních fotbalových podmínek, kdy tráva byla notně prolita nočním deštěm a teplota dosahovala okolo dvaceti stupňů.

Zápasy se hrály na šířku fotbalového hřiště a na tříčtvrteční branky. Hráči se dohodli, že zápasy absolvují v rozestavení 7 + 1 a hrát se bude 2 x 15 minut, přičemž střídání bylo umožněno hokejovým způsobem.

V prvním duelu se utkaly domácí týmy. Sehrály víceméně vyrovnanou partii, a to navzdory tomu, že věkový průměr, napišme béčka, byl minimálně o deset ne-li více let vyšší. Béčko se soustředilo více na obranu a dopředu nebylo příliš nebezpečné. Jejich šance na dobrý výsledek však držel skvělý brankář Vlasta Richter. Je tak paradoxem, že právě po jeho nepovedené rozehrávce padl jediný gól, který utkání nakonec rozhodl ve prospěch mladších.

V druhém zápase proti habartovskému béčku nastoupili hráči z Krajkové. Na jejich straně byla patrná převaha, neboť mnozí z nich ještě stále aktivně hrají krajskou B-třídu. K jejich dominanci také přispělo to, že hráči z Habartova byli již vinou prvního zápasu unavenější. Přesto si tentokrát domácí vytvořili mnohem více gólových příležitostí, které však bezchybně pokryl krajkovský gólman Radek Augustin. I přes opětovný bezvadný výkon domácího gólmana se Krajková radovala z vítězství 3:0.

O konečném vítězi tak rozhodoval poslední mač. Ten byl dlouho vyrovnaný, a i brankář áčka, Roman Oswald, si již tentokráte přišel na své a musel předvést pěkné zákroky. Na jednu střelu však nestačil a habartovské áčko prohrávalo 0:1. Šest minut před koncem se po tlaku povedlo domácím vyrovnat.

Na vítězství v turnaji však potřebovali vstřelit ještě jeden gól, neboť Krajková měla lepší skóre. Ze strany Habartova bylo vše vrženo do útoku, což se ale nevyplatilo, neboť po jednom nepříliš nebezpečném centru a následné téměř neznatelné teči zapadl míč k levé tyči habartovské branky. Bylo rozhodnuto. 

Vítězem 2. ročníku memoriálu Jana Tamajky se stali hosté z Krajkové, druhé skončilo habartovské áčko a třetí příčka patřila domácímu béčku.

Všechna družstva následně při vyhlášení z rukou předsedy W. Hopfa obdržela pohár, značkový míč a něco tekutého navrch. Osobní cenu si vysloužila celá trojice brankářů, která předvedla opravdu pozoruhodné výkony, a zbylé dvě ceny převzali nejstarší účastníci.

Přestože se turnaj odehrál v komorní atmosféře, bezesporu splnil účel, jímž byla vzpomínka na člověka, bez jehož přispění by osud habartovského fotbalu byl zcela určitě velmi jiný. Doufejme, že za rok se k této vzpomínce připojí i více týmů.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků