Článek
Do hradu Karlštejna nesměly podle legendy vstoupit žádné ženy. Hrad byl vybudován jako klenotnice pro uchování korunovačních klenotů a jako místo, kde se může císař v klidu věnovat státním záležitostem nebo rozjímání.
Jak to mohlo dopadnout, kdyby byl císařův zákaz porušen a do prostoru královského hradu se přece dostaly zástupkyně ženského pohlaví? Taková zápletka napadla spisovatele a básníka Jaroslava Vrchlického, který ji zpracoval do divadelní hry Noc na Karlštejně.
Námět hry využil a roku 1973 zfilmoval režisér Zdeněk Podskalský a světlo světa tak spatřil muzikál, který dodnes patří mezi nejoblíbenější počiny tohoto žánru. A to zejména díky podmanivým, téměř zlidovělým písním a skladbám.
Alžběta Pomořanská byla mladá a zamilovaná královna. Toužila trávit se svým chotěm každou chvilku, viděla ho ve svých snech: „Já ač mám spánek bezesný, mně včera sen se zdál. I když dávno nejsem s ním, mně navštívil sám král,“ znějí slova písně Lásko má, já stůňu. Stesk po manželovi ji donutil v převlečení za panoše vniknout za karlštejnské hradby. Touha po svém protějšku ovšem zlákala na Karlštejn i Alenu, neteř purkrabího.
Obě ženy by rády strávily na hradě chvíle bez povšimnutí okolí, to by ovšem nesměli pobývat na návštěvě u císaře vnímaví pozorovatelé, kterým nic neunikne, hosté s diplomatickým posláním, vévoda bavorský a král cyperský. Zejména králi cyperskému Petrovi se zdál zákon o zákazu pobytu žen nanejvýš podezřelý a nevěřil, že je skutečně dodržován: „Prozraď mi, můj pane ctihodný, proč je tvůj hrad k lásce nevhodný a kam skrývá vyznání, kdo se lásce nebrání,“ zpívá v písni Asi do věží.
Muzikál Noc na Karlštejně plný úžasných textů a melodií se na zámku Mníšku pod Brdy odehraje pod širým nebem v prostoru malebného čtvercového nádvoří na severní straně lemovaného dvěma patry arkád 7. a 8. srpna vždy od osmi hodin večer.
Uvidíme a uslyšíme například Pavla Vítka, Petra Jančaříka, Petra Bendla nebo v sobotu Míšu Noskovou. V ceně vstupenky je zahrnuta i prohlídka zámeckého Kouzelného sklepení a vstup do zajímavé expozice o historii odívání od starověku až po současnost.