Hlavní obsah

Mají zvony výjimečnou moc? Odpověď můžete nalézt na výstavě v Plzni

Novinky, Jan Kaše

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Jaký byl osud známých plzeňských zvonů, kdo stál za jejich zrodem, k čemu se používaly a mnoho dalších informací připravilo pro návštěvníky Muzeum církevního umění plzeňské diecéze.

Foto: Jan Kaše

Výstava v Muzeu církevního umění plzeňské diecéze

Článek

Obrazy z dějin plzeňského zvonařství je název výstavy, která byla zahájena v Muzeu církevního umění v Plzni.  

Zvony se v Čechách objevují pravděpodobně s nástupem křesťanství. V této době ale ještě nedosahovaly větších rozměrů. Hlavními výrobci byly až do doby vrcholného středověku kláštery.

Od konce 13. století se výroba postupně přesouvá z klášterů mezi řemeslníky. Zpočátku byly zvony odlévány přímo v místě zakázky, čímž se předcházelo problémům s následným převozem díla.

Velký rozmach zvonařství nastal za vlády Karla IV. Většina tehdejších mistrů působila v Praze, kde nejpozději od roku 1354 existoval společný cech kovozpracujících řemesel.

Lidé v minulosti věřili, že zvony mají výjimečnou moc. Odháněly prý choroby, bouře a nečisté duchy.

„Neustálé zvonění při morových epidemiích například vytvářelo vibrace, odpuzující hlodavce, kteří mor přenášeli. Oproti tomu zvonění proti mračnům začalo být v době osvícenství považováno nejen za neúčinné, nýbrž dokonce za škodlivé. Nově se tvrdilo, že rozhoupané zvony svými fyzikálními vlastnostmi spíše blesky přitahují, a že místo toho, aby požáru kostela a obce bránily, mnohdy jej naopak samy zapříčiňují. Proto císař Josef II. vydal patent, v němž zvonění proti mračnům zakázal,“ dočteme se na výstavě.   

Výroba zvonů samozřejmě probíhala také v západních Čechách, a to především v Plzni a Klatovech, jak ukazuje výstava. Kronika Šimona Plachého z Třebnice například zmiňuje Václava Konváře, který roku 1520 odlil zvon Václav pro děkanský kostel sv. Bartoloměje.

V Klatovech působila významná zvonařská dílna rodiny Pricqueyů, které od počátku 18. století začal v Plzni konkurovat zvonař Jan Perner. Jeho dílna se nejprve nacházela ve Veleslavínově ulici, posléze se přestěhovala do Pražské ulice.  

Výstava také poukazuje na jednu smutnou skutečnost - válečné běsnění nevynechalo ani zvony: „Samotné snímání vzbuzovalo silné emoce a přitahovalo pozornost veřejnosti. 17. ledna 1917 rekvizice započala i na věži kostela sv. Bartoloměje. Zvon Bartoloměj byl rozbíjen celé tři dny pomocí vyvrtaných otvorů a bušením kladivy do nejužších částí.“

Výstava potrvá do 1. listopadu.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám