Hlavní obsah
Památník K.H. Máchy v Doksech, slouží i jako sezónní ubytovací zařízení Foto: Vratislav Konečný

Máchův památník v Doksech není jen o hrdliččině hlasu zvoucímu ku lásce

V obrozeneckém hnutí počátku 19. století se dostalo Máchovu Máji slov opovržení, zatracení, nebo jen povzdechu nad plytkostí díla. Přes všechna protivenství se Karel Hynek Mácha zapsal Májem mezi naše největší literáty. V Doksech, kam jezdil za svým přítelem Eduardem Hindlem, najdete jeho památník.

Památník K.H. Máchy v Doksech, slouží i jako sezónní ubytovací zařízení Foto: Vratislav Konečný
Máchův památník v Doksech není jen o hrdliččině hlasu zvoucímu ku lásce

Básník, cestovatel i právník

Karel Ignác/Hynek Mácha (1810-1836) toho za 26 let stihl mnoho. Dětství opomineme, v mladickém věku ale cestoval, sám nebo s přáteli, psal, kreslil. Díky němu máme slušnou řadu skic téměř stovky hradů v podobě, v jaké je už neuvidíme. Složil zkoušky na právech, v Litoměřicích se stal koncipientem.

Zatímco většina vlastenců filozofovala v salonech nebo pořádala naučné výlety, Mácha jako by těkal prostorem. Na některá místa se vracel několikrát. U Velkého rybníka po válce přejmenovaného na jeho počest Máchovým jezerem, pobýval několikrát. Krajina kolem rybníka, pískovcové skály, mocná silueta Bezdězu a vyprávění o tajemné vraždě a krutém trestu ho inspirovaly k napsání Máje.

Ač většina zná jen úvodní verše o máji a lásce času s hrdliččiným hlasem, je dílo daleko rozsáhlejší. Lepší než ho číst, je poslechnout si dobrý přednes.

O Máchovi se mnohé dozvíte v bývalém špitálu přeměněném na jeho památník.

Bývalý příbytek chudých

Roubenku nechala postavit hraběnka Marie Františka z Vrtby, manželka majitele panství. Postavili ji v roce 1669, měla sloužit pro vysloužilce z panského dvora a sirotky. V nadaci hraběnky bylo 8000 kop míšeňských, velmi slušná částka.

Chudým sloužil dlouhá léta. Po 2. světové válce zde měla modlitebnu československá církev, poté se nastěhovala knihovna, jejíž součástí byla i pamětní Máchova síň.

Dílo a doba

Památník představuje nejen Máchu, soubor dokumentů, jeho kreseb, zápisky z cest, ale i Máj přeložený do mnoha jazyků včetně esperanta. Uvidíte několik autorových podobizen, tak jak ho vnímali a vnímají výtvarníci. Mácha nikdy nebyl za života zobrazen, jeho portréty jsou pouhou vizí. Součástí expozice jsou i předměty z období národního probouzení, kdy se čeští vlastenci chtěli vyrovnat německému živlu, který je všude obklopoval.

Uvidíte psací stůl, hrací stolek, porcelán, kameninu, předměty denní potřeby. I Doksy, Hirschberg, byly německou oblastí, čeština byla vnímána jako „sprostý jazyk,“ který se pozvolna utvářel a hledal v mnohém i názvosloví.

Nepochopen

Spisovatel, překladatel a kritik F. L. Čelakovský napsal svému příteli J. K. Chmelenskému 13. května 1836: „Mně se všecko zdá, že máj letošní mstí se na nás, že tak šibeničnicky bylo o něm zpíváno. Nešťastný básník i s celou svou romantikou! Kozla nám po ní, ježto ovoce a tudy i víno – blaho básníků –, jak slyším, na všecky strany pomrzlo. A také okurky – jsou všecky ty tam!

Tímto pravopisem byl Máj napsán: Byl pozdnj wečer – prwnj mág – Wečernj mág – byl lásky čas. Hrdliččin zwal ku lásce hlas, Kde borowý zawáněl hág. O lásce šeptal tichý mech; Kwětaucj strom lhal lásky žel, Swau lásku slawjk růži pěl, Růžinu gewil wonný wzdech.

Mácha není ale jen Máj, napsal obsáhlou skladbu Cikáni, Márinku, Večer na Bezdězu.

K Máchovu znovuobjevení přispěli Božena Němcová a Jan Neruda.

Druhá část památníku je věnována rybářství. 

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků