Hlavní obsah
Pramen Ottovka v Luhačovicích Foto: archiv CCRVM

Luhačovice mají další léčivý pramen, jmenuje se Nový Jubilejní

Další léčivý pramen s názvem Nový Jubilejní je od neděle 8. září dostupný lidem v Luhačovicích. V největších moravských lázních se tak veřejnost dočkala dalšího pramene po téměř padesáti letech. V pořadí je to již pátý léčivý pramen.

Pramen Ottovka v Luhačovicích Foto: archiv CCRVM
Luhačovice mají další léčivý pramen, jmenuje se Nový Jubilejní

„Pítko je umístěno na strategickém místě na Lázeňském náměstí poblíž Společenského domu, proto se dá očekávat, že první ochutnání tohoto pramene si nenechá ujít velké množství návštěvníků i místních obyvatel,“ konstatoval MUDr. Eduard Bláha, generální ředitel Lázní Luhačovice.

Dílo vzniklo podle architektonického návrhu manželů Vránových a samotný krystal je dílem sochaře Ondřeje Olivy, syna známého sochaře Otmara Olivy.

„Pramen Nový Jubilejní byl navrtán v roce 1988 a jeho vydatnost je 15 litrů za minutu. Tento přírodní léčivý zdroj se nachází v hloubce 50,5 metru a doposud byl využíván hosty akciové společnosti Lázně Luhačovice k přírodním minerálním koupelím a inhalacím,“ vysvětlil Bláha.

Akciová společnost v současné době spravuje celkem 12 minerálních pramenů. Nejznámější z nich je Vincentka, která je přístupná v hale na kolonádě. Dalšími veřejně přístupnými prameny jsou Ottovka, Aloiska a pramen Dr. Šťastného. Všechny prameny jsou charakteru hydrogenuhličitanochloridosodných kyselek s obsahem jódu. Jedná se o studené minerální vody o teplotě 10 – 12 °C. 

Při lázeňské léčbě se minerální vody užívají k pitné kúře, inhalacím a přírodním minerálním koupelím. Nově vzniklý pavilon bude komponován do kruhu obklopeného stále zelenými rododendrony. Vznikne tak uzavřené intimní zákoutí, které je však otevřené pohledům na okolní stavby.

Uprostřed kruhu se nachází samotný vodní prvek (pítko), jehož tvar připomíná krystal soli, která je ve zdejších minerálních pramenech bohatě obsažena a podle legendy o solných sloupech ukrytých v zemi vystupuje symbolicky nad terén. Tvar krystalu koresponduje se strohou funkcionalistickou architekturou přilehlého Společenského domu. Horní část kvádru je tvořena skleněnou nádobou, pod níž se voda rozstřikuje a vnáší tak do celé kompozice pohyb.

Minerální vodu je možné nabírat u čtyř okrasných kohoutků. „Technickou zajímavostí je, že kohoutky jsou ovládané fotobuňkou reagující na pohyb návštěvníka již při vstupu do prostoru a ne až u vlastního pramene,“ dodal ředitel Lázní Luhačovice.

Na stranách kvádru jsou otištěny stylizované květinové motivy vycházející z původního názvu tohoto pramene jako Lučního, objeveného v lučním porostu. Přesněji se jedná o květy bedrníku, které se staly základním motivem a inspirací Jurkovičovy architektury.

Celý prostor dotváří výrazná atypická čtrnáctimetrová lavice s opěradlem komponovaná jako pohodlné křeslo. K výrobě bylo použito speciální dřevo ze severského smrku. Dřevěná lavice symbolicky propojuje pavilon s vilou Alpská růže, která je dnes nejcharakterističtějším představitelem alpského stylu z druhé poloviny 19. století.

V Lázních Luhačovice se u dospělých léčí onemocnění dýchacího ústrojí, poruch pohybového aparátu, trávicího ústrojí, výměny látkové (cukrovka), nemocí oběhového ústrojí a onkologická onemocnění, nemoci nervové a nemoci pohybového aparátu.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků