Článek
Stavby související s křesťanstvím denně míjíme a považujeme je za něco samozřejmého, ať již se jedná o kostel, křížek, kapličku v polích. Samozřejmé ale nejsou, jsou duchovním a historickým odkazem našich předků. Často stačí jen maličkost k podnícení zájmu o minulost našeho blízkého okolí.
Na severním okraji Liberce, na úpatí Jizerských hor nalezneme čtvrť Ruprechtice. Již zdaleka poutá pozornost jejich půvabná dominanta, secesní kostel Panny Marie U Obrázku, vystupující z hradby hor. Vznikl relativně nedávno, na počátku 20. století. Dějiny tohoto místa se začaly datovat mnohem dříve.
Na temeni kopce s krásnými výhledy dnes najdeme neobvyklou kruhovou stavbu; od nepaměti se zde nacházela studánka, staletí přinášela osvěžení nejen dřevorubcům či kolemjdoucím, ale také měla údajně léčivé účinky. Místo, kde vyvěral zázračný pramen, bylo kdysi označeno obrázkem Panny Marie malovaným na plechu.
V roce 1807 místní rychtář Weber nechal u studánky vztyčit kříž v podobě Kalvárie (Ukřižování Ježíše Krista) a další sochy Panny Marie a svatého Jana jako poděkování za své uzdravení; mnohem většího věhlasu však studánka dosáhla o deset let později, když se u ní při jedné z poutí údajně uzdravil malý slepý chlapec z nedaleké Raspenavy.
V roce 1833 byla rychtářovým synem vybudována křížová cesta vedoucí ke studánce, později byla podél ní vysazena i kaštanová alej. Křížová cesta a zázračný pramen se brzy staly hojně navštěvovaným místem, jednou ze zastávek poutní cesty vedoucí z Liberce přes hřebeny Jizerských hor do nejznámějšího poutního místa regionu, Hejnic.
Rodinné úsilí Weberů bylo završeno pravnučkou rychtáře; třináct let společně se stavebním výborem pořádala sbírky mezi místními, až se za nashromážděnou sumu podařilo vystavět kapli Panny Marie, zvanou „U Obrázku“. Dokončena byla v roce 1907.
Krásná secesní stavba ve druhé polovině 20. století téměř zanikla, díky ing. arch. Pavlu Švecovi však byla v sedmdesátých letech zachráněna před demolicí; později byla opravena a v roce 1998 opět vysvěcena. Dnes je kostel opět spravován římskokatolickou církví, konají se zde mše i další obřady.
Trasu bývalé poutní cesty do Hejnic dnes kopíruje modrá turistická značka. Tak jako naši předci si můžeme vyzkoušet, jak cesta dlouhá téměř dvacet kilometrů, zdolávající strmé horské hřebeny, byla náročná.
I v nejbližším okolí zázračné studánky se nachází několik zajímavých cílů: z vyhlídky bývalého skalního hradu Jezdec můžeme pozorovat peřeje a vodopády Černé Nisy tekoucí v údolí pod ní.
Nedaleko bývalého strážního hrádku se nachází další tajemné místo, „hrob mrtvých mužů“. Kdy se v lese objevily tři kříže, nikdo přesně neví. Jedni říkají, že jsou to hroby válečných zajatců, další tvrdí, že zde byli po válce zastřeleni tři Němci.
V horách nad Libercem jsou desítky dalších křížků a pomníčků, mlčenliví svědkové připomínají i více než sto let staré příběhy, často velmi zajímavé, většinou smutné a tragické.
