Hlavní obsah

Legendární zpěvačka Yvetta Simonová slaví devětaosmdesáté narozeniny

Novinky, Robert Rohál

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Devětaosmdesáté narozeniny slaví Yvetta Simonová, která začala zpívat už koncem 40. let minulého století. A zpívá bez přestávky prakticky dodnes. V sobotu 28. října jí byla prezidentem Milošem Zemanem uděleno státní vyznamenání v podobě medaile Za zásluhy.

Foto: archiv Supraphon

Zpěvačka Yvetta Simonová.

Článek

Uměleckou kariéru zahájila už v roce 1946 v bratislavské operetě, kam ji tehdy angažoval František Kryštof Veselý. Na této scéně vytvořila mladá zpěvačka svou první divadelní roli v hudební verzi Gogolovy Ženitby - a byla to prý škola profesionality. Po návratu do Prahy hostovala v Orchestru Jiřího Procházky a později v Orchestru Zdeňka Bartáka (1953-1960).

A když se mezitím objevila i v několika rolích na jevišti karlínské operety, přičemž Jan Werich jí vymyslel pseudonym Simonová, její sláva interpretky tanečních písní nabírala obrátky. Tehdy se z rodila kariéra jedné z nejúspěšnějších českých pop zpěvaček všech dob, jejíž největší sláva přišla až v roce 1960, kdy nastoupila k Orchestru Karla Vlacha.

Yvetta Simonová se narodila 4. listopadu 1928 v Českém Brodě, což bylo i rodistě její maminky. Zakrátko se však rodina přestěhovala do Prahy. K muzice to táhlo Yvettu, tehdy ještě Roubalovou, už odmala. Jak by ne, když v sobě měla zakódované hudební geny, za které může s největší pravděpodobností její muzikální dědeček stejně jako maminka. Proto i malá Yvettka docházela na lekce hry na klavír i zpěvu.

Jako vzorná dcera svých rodičů vystudovala na jejich přání i obchodní školu. V té době už ovšem soukromě studovala hudební teorii a zpěv. Svou touhu stát se zpěvačkou nikterak neskrývala, což se jí splnilo.

Mezi její největší hity patří písně jako Páni kluci, však je znáte, Dříve než rozkvete kvítí, Chviličku spát, Já jsem zamilovaná, Zhasněte lampióny, Romantická, Malá černá kočička, Šel chlapeček na procházku nebo Romeo.

Ve čtenářské anketě časopisu Mladý svět Zlatý slavík skončila v letech 1962, 1964 a 1965 na druhém místě. Ve filmu Limonádový Joe (1964) zastoupila svým zpěvem herečku Květu Fialovou, a v to v písních Když v báru houstne dým a Whisky, to je moje gusto.

Byl to Karel Vlach, který zajistil Yvettě Simonové nejen vstup do tehdejší první ligy či kvalitní repertoár, ale i pěveckého partnera, s nímž pak na osmadvacet let spojila svůj umělecký osud. Není sporu o tom, že v Milanovi Chladilovi (1931-1984) našla elegantní zpěvačka ideálního jevištního i pěveckého partnera stejně jako on jedinečnou kolegyni. Natočili spolu řadu duetů jako například Sladké hlouposti, My dva a čas, Až na severní pól, Sentimentální, Děti z Pierra, Santa Anna Maria nebo Pohádka o konvalinkách.

V soukromém životě byla Yvetta Simonová dvakrát vdaná. Poprvé za Františka Spurného, s nímž má syna Tomáše a s nímž se ale záhy rozvedla. Podruhé se vdala za skladatele Jaromíra Vomáčku, ale ani tento vztah, jakkoliv trval léta, nevydržel, a to ze starých známých důvodů. Také její druhý manžel neuvěřitelně žárlil, což i tentokrát dovedlo majitelku sametového altu k rozhodnutí nechat se rozvést. Jako naprosto ideální životní partner se ukázal až Karel Vlach, dlouholetý zpěvaččin kapelník - nebyl žárlivý. 

Se svými nejslavnějšími písničkami vystupuje Yvetta Simonová dodnes. Její bohatý repertoár nedávno připomněl Supraphon, když jí vydal výběrové 3CD Zlatá kolekce.

Reklama

Výběr článků

Načítám