Článek
Zatímco se Američani s Rusy snažili dodržet vytyčenou demarkační čáru, z map oběma mocnostem nějak „vyběhl“ Schwarzenberg.
Aby se odlišovalo od podobných, píše se Schwarzenberg im Erzgebirge, tedy Černá Hora v Krušných horách. Bývá označováno i perlou saského Krušnohoří, a právem.
Kde jsou rudy, zvláště stříbro, tam se daří
Městečko je to opravdu malé, vzniklo jako většina v okolí kvůli těžbě rud, povětšinou stříbra. Hory jsou rudami nacpané, ke stříbru se váže i uran, po válce jedna z nejstrategičtějších surovin.
Poprvé je zmiňováno roku 1282, kolem hradu vznikla osada, ale to hrad vypadal zcela jinak, v 16. století ho přestavěli na zámek. Spolu s velkolepým kostelem svatého Jiří tvoří dominantu nad řekou.
Kostel se zvenku nezdá nijak zvláštním, musíte vejít dovnitř a pak tu nádheru uvidíte. Světlý svatostánek, který sloužil nejen kurfiřtům, ale i poddaným, je výjimečným architektonickým dílem. Navazuje na zámek, který z hradu přestavěli v 16. století, sloužil jako sídlo horního úřadu. Zámek se vypíná nad centrem města, slouží jako muzeum, především hornictví, to je zde oslavováno všude, tradice se zde dodržuje, pořádají se hornické slavnosti, festivaly, města mají své hornické kapely.
Úzké jsou uličky romantického města, sbíhají se na svažitém náměstí s historickými domy. Pod zámeckým kopcem vedla tunelem trať, nyní je částečně zazděn, najdete tu modelářskou železniční expozici, u nádraží je železniční skanzen, na kopci proti zámku ústí bývalé štoly. Raritní je malá kabinová lanovka, která vás během necelých dvou minut dopraví od parkoviště pod vrchem ke kostelu.
Hladová Svobodná republika
A nyní ke konci války ve Schwarzenbergu. O události, která byla dokonce zachycena v roce 1984 knižně, Stephan Heym tehdy napsal knihu Schwarzenberg, se stále diskutuje.
Když Třetí říše v květnu 1945 kapitulovala, nastala ve Schwarzenbergu chvíle očekávání, kdo městečko zabere. Nikdo se k tomu neměl, mocnosti slavily konec bojů, a tady stále nic. Jedenáctého května vyhlásili zdejší komunisté a sociální demokrati Antifašistický výbor, který převzal moc nejen ve Schwarzenbergu, ale i v dalších bezprizorných obcích v okolí. Schwarzenberští sami odzbrojili zbytky wehrmachtu a domobrany.
Německo, zasažené obrovskou vlnou uprchlíků, bylo zcela bez potravin, město samo muselo řešit, co s 15 tisíci uprchlíky, válečnými zajatci, vězni z bývalých táborů. Marně žádali o humanitární pomoc zástupce vítězů, to se táhlo do 24. června, kdy do města po definitivním vymezení okupačních linii vstoupili Rusové a potvrdili akční výbor ve funkcích. Někteří členové v nich zůstali i po vzniku NDR. Pro tuto událost se vžil pojem Freie Republik Schwarzenberg (Svobodná republika Schwarzenberg).
Víc se dozvíte při návštěvě infocentra ve městě, mají tu dokonce hrnky s historickými fotkami z té doby.
