Hlavní obsah
Křivoklát byl dlouhou dobu vězením, hrad byl po staletí ve špatném stavu. Foto: Vratislav Konečný

Křivoklát a Hněvín, hrady, na nichž přišel podvodník magistr Kelley o nohy

Edward Talbot zvaný Kelley byl význačnou osobností doby Rudolfa II. Známe ho i z filmu Císařův pekař - Pekařův císař, kde ho ztvárnil Jiří Plachý. Muž, který filmově císaři stvořil Sirael, měl vyrobit elixír mládí. Což se nezdařilo a Kelley skončil v žaláři. Ponejprve na Křivoklátě, poté v Hněvíně.

Křivoklát byl dlouhou dobu vězením, hrad byl po staletí ve špatném stavu. Foto: Vratislav Konečný
Křivoklát a Hněvín, hrady, na nichž přišel podvodník magistr Kelley o nohy

Podvodník císařským radou

Kelley vstoupil v roce 1582 do služeb věhlasného alchymisty, mystika, geografa Johna Dee. S ním z Anglie přicestoval jako mágovo medium do Čech. Dostali se na dvůr císaře Rudolfa II., který se v Praze věnoval svým zálibám – alchymii, astrologii, chemii, umění.

Na jeho dvoře se shromáždila skupina podvodníků. Slibovali panovníkovi kámen mudrců, přeměnu olova v zlato, vytvoření umělé bytosti, samé nesmysly. Císaři někdo namluvil, že oba mágové jsou angličtí špehové, museli proto utéci do Polska. Za nějakou dobu Kelley už kouzlil pro dalšího přívržence alchymie - Viléma z Rožmberka.

Dee se vrátil do Anglie, kde v chudobě zemřel. Kelley se měl výtečně. Získal rytířský titul, poté ho přijali mezi české stavy. Stal se císařským radou. Výhodným sňatkem získal majetek. Jeho žena prodala v Mostě statky, usídlili se v Praze ve Faustově domě. 

Uvrhli ho do vězení

Přes sliby se mu výroba zlata ani elixíru života nezdařila. V souboji dokonce zabil císařského úředníka Hunkela, přestože souboje byly zakázány. Před císařským hněvem chtěl utéci k Rožmberkovi, byl ale jat a uvězněn na Křivoklátě.

Křivoklát ničily požáry

Křivoklát (něm. Pürglitz), jak ho známe, je výsledkem rozsáhlé restaurace z druhé poloviny 19. století do roku 1921. Postaven byl za vlády Přemysla Otakara I. nebo na začátku vlády Václava I. Stavbu provázely četné rozsáhlé požáry.

Část dětství a krátkou dobu po návratu z Francie tu prožil Karel IV. Nejvýznamnější přestavby přišly za Jagellonců - Vladislava II. a jeho syna Ludvíka. 

Habsburkové ho používali převážně jako vězení. V roce 1597 téměř do základů vyhořel. Kelleyho věznili ve věži zvané Huderka, dnes je tam místnost věnovaná tomuto dobrodruhovi. Strávil tu tři roky, poté se pokusil o útěk. Spustil se do příkopu na laně. To se přetrhlo, Kelleymu amputovali roztříštěnou nohu. Poté dostal dřevěnou protézu.

Další požár zdevastoval Křivoklát v roce 1643. Císař Leopold I. zastavil hrad Schwarzenbergům, ti ho přepustili Valdštejnům, nakonec ho do roku 1929 vlastnili Fürstenbergové. Dlouho sloužil jako pivovar.

Na nové podobě se podíleli architekti a puristé J. Mocker a K. Hilbert, známí z Karlštejna či Kokořína.  

Nyní je ve vlastnictví státu, po roce 1945 tu probíhají záchranné a rekonstrukční práce. 

Otrávil se na Hněvíně

Kelley byl chvíli na svobodě, poté ho odvezli na hrad Hněvín nad Mostem. Původní hrad tu stával od 12. století jako strážní. Na císařův rozkaz ho v letech 1651 až 1653 zbořili, aby neposkytoval útočiště nepřátelům.

Do zříceniny v roce 1879 postavili restauraci a poté v roce 1900 i vyhlídkovou věž. Zasloužil se o to německý Spolek přátel Zámecké hory. Hněvín je přestavěn jako replika starého hradu. Je tu i malé muzeum připomínající mága. V areálu je malá hvězdárna. 

Kelley se tu volně pohyboval, napsal tu Pojednání o kameni mudrců. Opět chtěl utéci po laně, znovu si zlomil nohu. Nechtěl žít jako mrzák, 1. listopadu 1597 se otrávil.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků