Křivoklát a Hněvín, hrady, na nichž přišel podvodník magistr Kelley o nohy

Kelley vstoupil v roce 1582 do služeb věhlasného alchymisty, mystika, geografa Johna Dee. S ním z Anglie přicestoval jako mágovo medium do Čech. Dostali se na dvůr císaře Rudolfa II., který se v Praze věnoval svým zálibám – alchymii, astrologii, chemii, umění.

Na jeho dvoře se shromáždila skupina podvodníků. Slibovali panovníkovi kámen mudrců, přeměnu olova v zlato, vytvoření umělé bytosti, samé nesmysly. Císaři někdo namluvil, že oba mágové jsou angličtí špehové, museli proto utéci do Polska. Za nějakou dobu Kelley už kouzlil pro dalšího přívržence alchymie - Viléma z Rožmberka.

Dee se vrátil do Anglie, kde v chudobě zemřel. Kelley se měl výtečně. Získal rytířský titul, poté ho přijali mezi české stavy. Stal se císařským radou. Výhodným sňatkem získal majetek. Jeho žena prodala v Mostě statky, usídlili se v Praze ve Faustově domě. 

Přes sliby se mu výroba zlata ani elixíru života nezdařila. V souboji dokonce zabil císařského úředníka Hunkela, přestože souboje byly zakázány. Před císařským hněvem chtěl utéci k Rožmberkovi, byl ale jat a uvězněn na Křivoklátě.

Křivoklát (něm. Pürglitz), jak ho známe, je výsledkem rozsáhlé restaurace z druhé poloviny 19. století do roku 1921. Postaven byl za vlády Přemysla Otakara I. nebo na začátku vlády Václava I. Stavbu provázely četné rozsáhlé požáry.

Část dětství a krátkou dobu po návratu z Francie tu prožil Karel IV. Nejvýznamnější přestavby přišly za Jagellonců - Vladislava II. a jeho syna Ludvíka. 

Habsburkové ho používali převážně jako vězení. V roce 1597 téměř do základů vyhořel. Kelleyho věznili ve věži zvané Huderka, dnes je tam místnost věnovaná tomuto dobrodruhovi. Strávil tu tři roky, poté se pokusil o útěk. Spustil se do příkopu na laně. To se přetrhlo, Kelleymu amputovali roztříštěnou nohu. Poté dostal dřevěnou protézu.

Další požár zdevastoval Křivoklát v roce 1643. Císař Leopold I. zastavil hrad Schwarzenbergům, ti ho přepustili Valdštejnům, nakonec ho do roku 1929 vlastnili Fürstenbergové. Dlouho sloužil jako pivovar.

Na nové podobě se podíleli architekti a puristé J. Mocker a K. Hilbert, známí z Karlštejna či Kokořína.  

Nyní je ve vlastnictví státu, po roce 1945 tu probíhají záchranné a rekonstrukční práce. 

Kelley byl chvíli na svobodě, poté ho odvezli na hrad Hněvín nad Mostem. Původní hrad tu stával od 12. století jako strážní. Na císařův rozkaz ho v letech 1651 až 1653 zbořili, aby neposkytoval útočiště nepřátelům.

Do zříceniny v roce 1879 postavili restauraci a poté v roce 1900 i vyhlídkovou věž. Zasloužil se o to německý Spolek přátel Zámecké hory. Hněvín je přestavěn jako replika starého hradu. Je tu i malé muzeum připomínající mága. V areálu je malá hvězdárna. 

Kelley se tu volně pohyboval, napsal tu Pojednání o kameni mudrců. Opět chtěl utéci po laně, znovu si zlomil nohu. Nechtěl žít jako mrzák, 1. listopadu 1597 se otrávil.