Hlavní obsah
Nádherný ocelový svařenec září na vrcholu krále Jizerských hor deset let Foto: Milan Turek

Krajina pod Smrkem – zapomenutá varta pěšáků i cyklistů

Jizerské hory na severu jsou zapomenutou vartou. Otevřít kraj pro cyklisty i pěšáky se snaží Klub českých turistů za podpory úřadu Nového Města pod Smrkem. Vedle nabídky cyklistické sítě singltreku pořádají turisté každoročně třídenní mezinárodní putování a první červnovou sobotu výstup na Smrk.

Nádherný ocelový svařenec září na vrcholu krále Jizerských hor deset let Foto: Milan Turek
Krajina pod Smrkem – zapomenutá varta pěšáků i cyklistů

Ty tam jsou doby, kdy hora Smrk byla sporadicky navštěvována nemnohými turisty, kteří se po strmých cestičkách vydrápali na vrchol, aby nakonec skoro nic neviděli pro zarostlé okolí a žádný vrchol. Dnes se na Smrku hrdě vypíná futuristicky vyhlížející stavba rozhledny z roku 2003, která letos oslaví deset let trvání. K vrcholu je možné se dostat z mnoha směrů po celkem pohodlných cestách či značených turistických trasách.

Hora Smrk, respektive její severovýchodní část patřila koncem 18. století majiteli panství Schwerta-Meffersdorf Traugottovi Adolfovi z Gersdorfu. Tento šlechtic s dlouhým jménem byl milovníkem Smrku, nesčetněkrát jej navštívil a vědecky popsal, dokonce tam nechal vybudovat skromné přístřešky pro případné návštěvníky. To bylo asi v letech 1800-1807. Pak vrchol postupně zarůstal, počet turistů klesal.

Významným počinem před rokem 1900 byl výstup doktora Václava Šamánka, předsedy Klubu českých turistů v Liberci, na Smrk. Jeho zveřejněné dojmy byly inspirací k návštěvě krásné oblasti, kde žili převážně Němci. Osudy chaty na Smrku a rozhledny po druhé světové válce působí smutným dojmem.

Po invazi sovětských vojsk vznikaly jako reakce na politickou a hospodářskou situaci po celé zemi masové turistické pochody. V roce 1973 vznikla v podhůří Jizerských hor v Novém Městě pod Smrkem tradice výstupů na Smrk.

Původně je pořádal turistický oddíl, později se přidali i horolezci. Každoročně první sobota v červnu je vyhrazena výstupu na Smrk. Letos 1. června je pořádán již 40. ročník. Pro KČT to znamená nachystat vše potřebné předem, dát dohromady tým skoro dvacet lidí a vyrazit na Smrk o den dříve. Traktor má co dělat, aby se s materiálem a vším potřebným vydrápal až na vrchol. Obsluhy vystoupají na vrchol Nebeským žebříkem, pod nějž je doveze mikrobus.

Start je na náměstí, turisté však přicházejí na vrchol ze všech možných směrů a počet účastníků je proměnlivý, záleží na počasí, ale postupně se zvyšoval. Jednou přišlo na vrchol jen 25 zájemců (1990), v roce 1985 dokonce nahoře padal sníh. 

Akce je založena na dobrovolnosti pořadatelů, kteří z původně skromné akce s jednoduchým pohoštěním (bramboráky, pivo) vytvořili dnešní širokou nabídku: bramboráky z 80 kg brambor, lívanečky s marmeládou, párky a klobásy, pivo (až 6 sudů), čaj a káva, nápoje od nealko po alko, bramboračka, ale i drobné upomínkové předměty.

V době konání akce stojí vedle rozhledny jeden vojenský a jeden větší stan. V jednom se točí pivo a prodávají uzeniny, druhý je doménou bramboráků, lívanečků, nápojů teplých či studených. Každý účastník obdrží diplom za absolvování výstupu, děti často i drobný dárek.

Výstupu se zúčastňují turisté v širokém věkovém spektru, od malých dětí, které rodiče mnohdy vynášejí na vrchol, po rodiny, mládež, dospělé i lidi v pokročilém věku, turisté z Polska, Německa. Přijet je možné i vlakem z Liberce. Novodobí nomádi na drátěných oslech nacházejí nové zážitky a Frýdlantsko přestává být ztracenou vartou.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků