Hlavní obsah
replika žárového hrobu nobility Foto: Vratislav Konečný

Koho nechal pohřbít markomanský král Marobud, nepřítel Říma, na Pičhoře u Peček?

Nepatrný brd poblíž Peček vydal roku 1896 ohromující archeologický nález, významný pro evropské dějiny. Při těžbě písku a štěrku narazili dělníci na žárové pohřebiště. Množství koster, i velmi četné předmětné nálezy, daly tušit, že se jedná o něco mimořádného. Zřejmě tu leží i významní bojovníci.

replika žárového hrobu nobility Foto: Vratislav Konečný
Koho nechal pohřbít markomanský král Marobud, nepřítel Říma, na Pičhoře u Peček?

Odkrytím hrobů se potvrdila existence Marobudovy říše, mocenského germánského útvaru, nepřítele Říma.

Rozsáhlá říše 

Na kopci bylo postupně vykopáno 181 žárových hrobů, některé mimořádně bohaté, svědčící o vysokém postavení zemřelých. V nádobách tu byly pozůstatky zřejmě mimořádných osobností, které si zasluhovaly projevy úcty.

Výzkum prováděl správce lichtenštejsnkého panství Jan Waněk pod dohledem vynikajícího archeologa Josefa Ladislava Píče. Archeologickou lokalitou prochází nenáročná naučná stezka po stopách Markomanů, na několika panelech najdete informace o germánském kmeni Markomanů, který přišel na území střední Evropy, jejichž panovníkem byl Marobud.

Marobud je první historicky doložený panovník na území Čech. 

Centrum rozsáhlé říše bylo zřejmě někde u nynějšího Starého Plzence, zdejší lokalita musela mít také mimořádný význam. U stezky stojí replika markomanského obydlí, na vrchu ukázka pohřbívání v žárové nádobě. Stojí tu pomník nálezcům, replika pohřební hranice a kamenná vyhlídková plošina. Těsně pod vámi leží Dobřichov, Pičhora je jeho součástí. Zdejší pohřebiště bylo opuštěno kolem roku 180, poté se pohřbívalo v lokalitě Dobřichov-Třebická.

Nekropole s bohatými nálezy

Na informačních panelech jsou vyobrazeny nálezy, nyní v Národním muzeu: nádherná je nádoba s hlavou boha Pana ze stříbra, podobnou nalezli v Pompejích, opaskové spony, šperky.  Zbraně, toaletní potřeby, pinzety, hřebeny, schrána na pečetě… Našly se i medvědí drápy.

Vše ukazuje na bohaté styky zejména s Římem. U Plzence sídlila kolonie římských řemeslníků a kupců. Právě pro Řím se stal Marobud nebezpečným soupeřem, armádu vystavěl po vzoru mocného impéria, pod jeho vliv se dostávaly kmeny Langobardů, Gótů, Kvádů a další.

Římu přerůstal přes hlavu 

V šestém roce letopočtu proti Marobudovi vyrazila římská vojska, vedená budoucím císařem Tiberiem. Kvůli nepokojům v impériu ale z tažení nakonec sešlo a byla podepsána mírová dohoda. Markomanská nadvláda se ale nelíbila Cheruskům, proti Marobudovi zvedl zbraně i jeho synovec Katvald. V roce 20 rozvrátil Marobudovu říši s konečnou platností další kmenový vůdce, hermudský náčelník Vibilus.

Říše zanikají, zůstávají po nich většinou hroby. Pičhorský areál stojí za návštěvu. Nedaleko leží zámek Radim, tady je dobré zjistit si informace o jeho přístupnosti. Téměř na dohled leží historická Kouřim, která se jen náhodou nestala hlavním městem tehdejších Čech.

Obhájce pravosti Rukopisů

Josef Ladislav Píč (1847-1911), muzejník, historik, spoluzakladatel české archeologie. Vydal řadu vědeckých děl, spoluvytvářel systém památkové péče v Čechách.

Nejvýznamnější prací J. L. Píče byly třídílné Starožitnosti země České, sepsané mezi léty 1899 až 1909. Žil jen pro svůj obor, vášnivý obhájce Rukopisů královédvorského a zelenohorského. Po sporech o jejich pravosti a jeho zneuznání se zastřelil.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků