Článek
Rok 2012 přivedl změnu ve vedení Městského divadla Mladá Boleslav. Po bok starému bardovi Františku Skřípkovi usedli jako umělecký šéf a šéfdramaturg Pavel Khek a Petr Mikeska. Právě oni dva stojí za nejsilnějšími divadelními zážitky čerstvě uplynulého roku.
Doslova lahůdkou byla květnová premiéra v Čechách objevného titulu amerického autora Neila LaButeho Tlustý prase. Tahle hra o každodenních trampotách výrazně plnoštíhlé slečny na vdávání ukázala boleslavskému publiku především vpravdě přírodní talent hostující Aleny Bazalové v titulní roli. Ta přivedla na prkna Městského divadla dosud nejméně hranou, čti nejpřirozeněji působící figuru v celých jeho již takřka dvacetiletých dějinách.
A také znovu otevřela zajímavou hereckou duši svého protihráče Petra Prokeše, která po provozně zapříčiněném umrtvení Malé scény, kde nacházela své nejplatnější uplatnění, už pár sezón skomírala: Prokešův závěrečný monolog, v němž pod tlakem povrchní společnosti s obrovskou bolestí v srdci odmítá jít společnou životní cestou s obézní dívkou, jejímiž vzácnými devizami jsou čisté srdce na dlani a věčný humor na jazyku, zalézal alespoň při prosincové repríze, kdy se Prokeš vrátil do divadla po nemoci, svojí lidskou opravdovostí hodně hluboko pod kůži.
Tohle věčně aktuální téma po dlouhé době nabídlo skutečnou rezonanci jeviště s pocity a životy těch před ním, namísto sterilních příběhů, či okázalého formalismu z jiného světa, jehož je česká kultura počátku 21. století plná k prasknutí. A diváctvo, včetně toho věkově vyzrálejšího a tudíž přirozeně nedůvěřivého vůči všem experimentům, tuhle nahou pravdu většinově přijalo, přestože je vyprávěna ryze současným a tedy na povrch poněkud drsným jazykem. Je vysloveně blahým zážitkem pozorovat, jak Alena Bazalová svou ryzí spontánností rozstřeluje povrchní výsměch její postavě nejen u klíčového spoluhráče z jeviště, ale i u publika. Režíroval Petr Mikeska. Tlustý prase můžete vidět v nejbližší repríze v úterý 22. ledna.
Druhý stěžejní divadelní zážitek roku 2012 tak trochu vyšuměl v předvečer těšení se na letní prázdniny. Při načasování premiéry na druhou polovinu června se v Boleslavi nadhozenou otázkou Kdo je tady ředitel?, jak zní titul skvělého scénáře Dána Larse von Triera, známý z filmového zpracování, zabývalo zatím nepříliš mnoho diváků i recenzentů.
Jeden z nich, který píše tyto řádky, měl poté, co zhlédl výbornou inscenaci tohoto titulu v pražském Švandově divadle, z její boleslavské verze předem upřímný strach. Zbytečně – dopadla na výbornou. Přinesla vpravdě kolektivní divadlo, které individualistům mezi divadelními tvůrci nepřinese žádné ukojení jejich osobních ambic. Všichni tvůrci, režisérem počínaje a herci takřka ve všech rolích konče, jsou tu znamenití. Takže není vůbec nutné je osobně jmenovat. Dobrá tedy, aspoň jedna výjimka: režisérem inscenace, která se hraje znovu 11. a 17. ledna, je Pavel Khek.
Divadelní podoby filmových scénářů jsou v boleslavském divadle stále častějšími hosty. Trierův Kdo je tady ředitel? je výborným kolektivním dílem.