Hlavní obsah
Tramvaj u hlavního nádraží v Karviné-Dolech Foto: karvinskadoprava.cz

Karvinské tramvaje svezly milióny cestujících, těžba je pohřbila

Cestující svezly do Ostravy za necelé dvě koruny, křižovaly ulicemi Karviné a byly hojně využívané. Řeč je o tramvajích, po kterých dnes jsou jen vzpomínky. Poslední úzkorozchodná trať byla zrušena přesně před 46 lety a tramvaje tak navždy opustily Karvinou.

Tramvaj u hlavního nádraží v Karviné-Dolech Foto: karvinskadoprava.cz
Karvinské tramvaje svezly milióny cestujících, těžba je pohřbila

Píše se rok 1909 a po nejrůznějších přípravách se 6. dubna zprovozňuje úzkorozchodná trať z Ostravy do Karviné. Trasa tehdy začínala na ostravském Antonínově náměstí (dnes Smetanovo) a přes Petřvald a Orlovou vedla až na hlavní nádraží v Karviné. Trať měla svou vlastní elektrocentrálu, která se nacházela v Petřvaldu u dnešní autobusové zastávky Parcelace.

V roce 1912 se trať úzkorozchodné dráhy prodloužila z hlavního nádraží v Karviné-Dolech až po náměstí ve Fryštátu (dnešní Masarykovo náměstí). O rok později pak ještě byla z hlavního nádraží vybudována trať do Bohumína a Orlové.

V Karviné se nacházely dvě vozovny, a to u bývalého pivovaru a na místě dnešní hasičské zbrojnice na Ostravské ulici ve Fryštátu. V roce 1919 došlo z důvodu přepravy vojska k přetížení elektrocentrály a tramvaje se tak na týden zastavily. O sedm let později pak byl do tramvajové elektrocentrály v Petřvaldu dodáván proud od Moravskoslezských elektráren.

Problémy však nastaly i v období druhé světové války, kdy byla trať značně poškozena a musela se opravit. Provoz úzkorozchodné tratě byl po opravě znovu obnoven v roce 1945.

Další rozšiřování tratě

V roce 1952 byla zrušena část tratě vedoucí na náměstí ve Fryštátě a trať byla nově nasměrována po dnešní ulici Karola Sliwky až k budově OÚNZ (dnes VZP). Dne 1. května 1953 pak byla znovu prodloužena až do Stalingradu, dnešního Nového Města.

V tomto roce dosáhla úzkorozchodná trať svého maxima. Její délka od Ostravy až po Karvinou činila 25 km, bylo na ni umístěno 31 zastávek a jízdní doba trvala 85 minut. V roce 1955 bylo přepraveno téměř 18 miliónů cestujících.

Nejen těžba trať doslova zlikvidovala

Postupné rušení tratě začalo v roce 1959, kdy byl zastaven provoz od dnešního Smetanova náměstí po Hranečník. Trať byla od tohoto roku prakticky denně pod kontrolou, jelikož těžba na ní způsobovala nemalé škody a vše se propadalo. Čekárna zastávky Pivovar se propadla pod úroveň tratě, na kterou museli cestující vycházet po schodech. Vozovna pivovar se propadla o osm metrů a stala se nepoužitelnou.

Dalším problémem byla na počátku 60. let plánována výstavba parovodu a nové silnice, která by spojovala Doly s Fryštátem. To vše stálo úzkorozchodné trati v cestě, a proto bylo v roce 1961 rozhodnuto o její likvidaci. Postupně se proto rušily jednotlivé úseky. Ten poslední mezi Hranečníkem a Jindřichovou kolonií v Karviné byl zrušen v roce 1967 a tramvaje tak definitivně opustily Karvinou.

Pozůstatků tratě je málo

Některé vozy jsou dnes v Technickém muzeu v Brně, další byly spáleny. Úzkorozchodnou trať připomíná v Bohumíně od roku 2001 sedmimetrové kolejové pole, které pochází ze 40. let od bývalého mostu přes Olši v Karviné.

V samotné Karviné pak mohou lidé spatřit úchyty trolejového vedení, které jsou dodnes na domech na ulici Rudé Armády, Poštovní a také na kostele sv. Marka.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků