Hlavní obsah
Dlouhé stovky havranů a kavek v listopadu minulého roku doslova okupovaly koruny listnatých stromů v kralupské čtvrti Lobeček. Foto: Martin Tlustý

Kam zmizeli havrani z Veltrus, je záhadou i pro ornitology

Ve zcela zaplněné výstavní síni Ladislava Čepeláka ve Veltrusech se ve čtvrtek konala přednáška předního českého ornitologa RNDr. Jaroslava Škopka Ph.D. o ptácích z čeledi krkavcovitých, mezi které patří i havrani. Ty mají Veltrusy ve svém znaku.

Dlouhé stovky havranů a kavek v listopadu minulého roku doslova okupovaly koruny listnatých stromů v kralupské čtvrti Lobeček. Foto: Martin Tlustý
Kam zmizeli havrani z Veltrus, je záhadou i pro ornitology

Jednu z prvních ornitologických rezervací v Evropě na ochranu havranů polních totiž založil veltruský hrabě Chotek již v roce 1826. O šedesát let později zde bylo napočítáno 4392 havraních hnízd. V roce 1955 byl počet hnízdících párů odhadován na přibližně půldruhého tisíce.

Pro mnohé to možná bude překvapení, ale naši havrani odlétají na zimu do Francie a naopak do Čech přilétají až ze vzdáleností 1500 km havrani převážně ze středního Ruska. Oba migrující druhy však patří mezi nejinteligentnější ptáky vůbec, a tak jejich odchyt za účelem kroužkování vyžaduje značné zkušenosti a sofistikované metody odchytu.

Havrani, kterých máme v Evropě přibližně třicet pět milionů, patří mezi silně společenské ptáky. V takzvaném mimohnízdním období se objevují v tisícových hejnech. Na společných shromaždištích a nocovištích se koncentrují mnohdy celé desetitisíce ptáků. Co se potravy týče, jsou to typičtí všežravci, vyhledávají třeba žížaly, hmyz nebo i odpadky, v menší míře požírají ovoce, vejce a dokáží si ulovit rovněž menší savce.

A kam se v posledních letech poděla havraní kolonie z Veltrus? To je částečně záhada i pro ornitology. Havrani si v nedávných letech oblíbili zejména sousední Kralupy, kde v zimě poměrně snadno nacházejí potravu u místních popelnic a kontejnerů.

Největším nocovištěm havranů se v posledních letech stala hustá listnatá stromořadí na levém břehu řeky Vltavy nad nelahozeveskými tunely.

Nocoviště opouštějí havrani vždy ráno a tisícová hejna odlétají často až do Prahy za potravou, aby se před soumrakem opět vrátila na shromaždiště v Kralupech, kterým bývají zpravidla pole a louky mezi dnešním kralupským Synthosem a místním koupalištěm.

Potom jako na povel následuje rituální přelet na nocoviště, což je často velká podívaná pro školní žactvo, které v posledních letech přijíždí se svými učiteli do Kralup pozorovat právě přilétající havrany, a to po předchozím odborném výkladu profesionálních ornitologů.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků