Hlavní obsah

K 30. výročí sametové revoluce připravil zámek Loučeň formu nových prohlídek s oživlými obrazy

Novinky, Ivana Kvasnicová

Oživlé obrazy na zámku Loučeň seznámí návštěvníky formou nového typu prohlídek s osudy zámku a osobnostmi, které procházely jeho komnatami od dob monarchie přes první republiku, léta okupace a komunistické diktatury až po republiku opět demokratickou. Na závěr se představí současní majitelé.

Foto: zámek Loučeň

Josefa a Jiří

Článek

„Po letech, kdy jsme tradičně pořádali na výročí 17. listopadu retroprohlídky, jsem měla pocit, že je potřeba něco jiného. Jsem ráda, že máme tým úžasných průvodců, kteří se zhostili rolí historických postav spjatých se zámkem, a že jsme vše nacvičili včas, abychom termín 17. 11. stihli. Věřím, že naše cesta časem bude zajímavá i pro ty, kteří se běžně o historii nezajímají, a že jim populární, lidskou formou dá nahlédnout na zlomové etapy našich dějin. Prohlídky jsou určitě vhodné i pro školní děti, “ uvedla Kateřina Šrámková, ředitelka zámku Loučeň.

„Se zámkem Loučeň mám možnost spolupracovat již řadu let a velmi si toho vážím. Ze své zkušenosti vím, že o něj pečuje skvělý tým lidí. Osudy zámku a jeho obyvatel nám více než názorně ukazují, jakými dramatickými změnami naše společnost a tento stát ve 20. století prošly. Jsem proto rád, že se mohu podílet na projektech, které tuto historii přibližují,“ doplnil Mgr. Zdeněk Hazdra ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů.

Na zámku Loučeň se odehraje pět zastavení v čase ve zlomových okamžicích posledního století s těmi, kteří zámek Loučeň obývali, jako Alexandr Thurn-Taxis se synem Erichem, jeho dědic Alexander Ferdinand, knížecí komorník Otto Bouda, a také vedoucí školícího střediska v devadesátých letech.

Průvodcem těchto speciálních prohlídek bude postava princezny Josefy Thurn Taxis, provdané hraběnky Bořek-Dohalské (1917–1990), která zde prožila velice pestrý a náročný život plný politických a společenských změn.

Jako dcera knížete Ericha Thurn Taxise a hraběnky Gabriely Kinské se narodila za časů habsburské monarchie, ta se krátce nato rozpadla. Princezna Josefa vyrůstala v demokratickém Československu, které však nebylo šlechtě příznivě nakloněné. Jen co dosáhla dospělosti, přestala existovat i první republika a následovala léta okupace, během níž oba strýcové jejího muže nepřežili nacistické věznění, a její tchán strávil několik let v koncentračním táboře v Dachau.

Jiná část Josefiny rodiny se přihlásila k německému národu, což byl důvod, proč Thurn-Taxisové po druhé světové válce přišli o svůj majetek. Poté se moci chopili komunisté. Pro ně šlechta představovala třídního nepřítele. Josefina manžela, Jiřího hraběte Bořka-Dohalského, odsoudili v politickém procesu na 17 let do vězení a Josefa se musela postarat o čtyři syny; obživu obstarávala jako dělnice v továrně v Lysé nad Labem. V závěru života se dočkala sametové revoluce, ale o rok později zemřela.

Za ideou přiblížit historii zámku prostřednictvím osob, které zde v různých obdobích žili, stojí Kateřina Šrámková, ředitelka společnosti, která zámek v současnosti spravuje. Autorem scénáře je Zdeněk Hazdra, nymburský rodák, jemuž je historie zámku na Loučeni velmi blízká. V rámci studia historie se totiž zabýval rodinou Dohalských, a také Thurn-Taxisů.

Prohlídky Cesta časem se konají pouze v neděli 17. listopadu od 11, 13 a 15 hodin pro ty, kteří si chtějí 30 let od sametové revoluce připomenout jinak.

Reklama

Výběr článků

Načítám