Hlavní obsah
Celkový pohled na Jizerku od Bukovce Foto: Vratislav Konečný

Jizerská louka proslulá Hnojovým domem je drahokamem hraničních hor

A drahokamem opravdovým, vzácné kamínky se tu těžily hlavně ve středověku, nejvíce v safírovém potoku, který je přísně chráněným naleziště minerálů dodnes. Obklopena hřebeny ze všech stran rozkládá se osada Jizerka jako by v kráteru, chalupy rozházené po většině plochy.

Celkový pohled na Jizerku od Bukovce Foto: Vratislav Konečný
Jizerská louka proslulá Hnojovým domem je drahokamem hraničních hor

Centrem se vine asfaltka povětšinou plná cyklistů i pěších. Trasa nenáročné procházky je uzpůsobena i pro vozíčkáře.

Hnojový dům táhl

Osada stojící na Malé jizerské louce bývala domovem dřevařů, sklářů i hledačů polodrahokamů, nyní slouží jako rekreační. Rozvoj nastal po roce 1989, předtím se sem moc nejezdilo, byla stranou zájmu, což bylo dobře, jen Jizerská padesátky jí vždy na chvíli „vykopla“ na výsluní. Také tu stojí sídlo komunistického premiéra Lubomíra Štrougala, ten měl raději kolem sebe klid.

Východní Němci jezdili hodně na Misthaus, známý Hnojový dům pana Ginzela, ale po jeho smrti chalupa pozoruhodného vypravěče, fabulátora a cestovatele šla do kopru. V roce 2008 vyhořela. Přitom exponáty, které vystavoval a představoval, byly neuvěřitelnými splácaninami zde žijících živočichů.

Pro nepamětníky, Hnojový dům byla usedlost plná hnoje až po střechu, kterou Ginzel získal, proudem vody z potoka vymyl, osídlil, zkultivoval, přivedl mezi věčné památky Jizerských hor.

Osada sklářů a dřevařů

Nejlépe je přejít louku od Bukovce, čedičového vrchu na okraji planiny. Pozvolna se dostanete kolem rekreačních horských chalup a penzionů k Panskému domu a Pyramidě. Bývaly tu dvě sklárny, podařilo se zachránit jednu, najdete ji v sousedství Panského domu.

Sklářskou huť založil na frýdlantském panství knížete Clam-Gallase sklář Riedel, na počest uzavření smlouvy staví i jako výraz úcty k zemřelému synovi majitele panství hraběti Vilemovi Clam-Gallasovi kamennou pyramidu. Na čas se osada jmenuje Vilémova výšina, huť začíná s výrobou roku 1829, dřeva i písku tu bylo všude dost.

V té době stálo na Jizerce 21 domů, v roce 1884 jich je už 42, stojí tu druhá huť, pekárna, pro sebe si nechal Riedel postavit panský dům. Druhá huť zastavila činnost v roce 1911, škola přestala vyučovat v roce 1956, místo se vyklidňovalo, nyní se opět zalidnilo, v exponovaných letních měsících je tu až přelidněno, na hlavní cesta moc klidu není.

Přehradu nepostavili

Vede tudy naučná stezka Tři iseriny, nazvaná podle polodrahokamu, který v potoce rýžovali. Jedno ze zastavení je věnováno naprosté tmě, která tu panuje, křišťálové temno nezanešené světelným smogem, je ideálním místem pro pozorování oblohy.

Vpravo pod Panským domem stojí bývalá škola, nynější muzeum, cesta podle říčky vede k polským hranicím. Ve třicátých letech minulého století tu prosazovali výstavbu přehrady u polské osady Orle, tehdejší Karlov. Naštěstí se to nezdařilo, vodní dílo ale leží v podobě přehrady Souš o pár kilometrů přes vrcholy po levé straně.

Pešákovna je proslulou hospodou, kde se každý staví aspoň na napití, další je na Smědavě, kde může být konečná, odtud se serpentinami sešupne do poutních Hejnic.

Než se tam ale dostanete, odbočte z hlavní po hatích k potůčkům, zastavte se a pohovořte si s přírodou. Poví vám toho na lidi, hlavně nekázeň a neúctu v horách, víc než dost.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků