Hlavní obsah
plakát Foto: Jan Soukup

Jaro přivítá i Moravskoslezská Sinfonietta

Meteorologické jaro začalo 1. března, to hudební však až 30. března, kdy se Sportovní hala Řepiště promění v koncertní sál, ve kterém provede již 3. Jarní koncert Moravskoslezská Sinfonietta. Tato orchestrální akademie si letos pro své posluchače připravila čtyři díla.

plakát Foto: Jan Soukup
Jaro přivítá i Moravskoslezská Sinfonietta

Tím první je  Egmont Ludwiga van Beethovena. Je to předehra a zároveň scénická hudba, kterou napsal mezi říjnem 1809 a červnem 1810. Dílo mělo premiéru 15. června 1810 ve vídeňském Hoftheatre (v roce 1809 jím byl Beethoven o napsání požádán), dirigoval sám Beethoven.

Předehra Egmont a scénická hudba byla napsána pro stejnojmenné drama (1787) významného německého básníka Johanna Wolfganga Goetheho. Beethoven v Egmontu nalezl spojitosti se svými politickými zájmy a navíc byl Goetheho velkým obdivovatelem. Goethe byl ohromen, když mu Beethoven své dílo poslal. Samotného Beethovena pak Goethe označil „pozoruhodným géniem“.

Následuje intermezzo, které pochází ze slavné opery Carmen G. Bizeta. V podobě svůdné Carmen se představí 1. flétnistka Moravskoslezské Sinfonietty Denisa Kutmonová. Toto dílo, které je dnes počítáno mezi nejpopulárnější a nejuváděnější opery vůbec, při své premiéře 3. března 1875 zcela propadlo. Pro francouzské publikum uvyklé velkým operám se Carmen ukázala být příliš komplikovaná a příliš naturalistická.

Bizet zemřel čtvrt roku po premiéře zklamán, ale pevně přesvědčen, že se jedná o jeho nejlepší operu. Za pravdu mu dal teprve o několik let později stále sílící úspěch v zahraničí.

Třetím dílem je také intermezzo ale z opery Sedlák kavalír P. Mascagniho. Tato jednoaktovka uvedená poprvé 17. května 1890 v Římě je považována za základní dílo celého směru italské opery nazývaného verismus. Mnohá hudební čísla si získala velkou popularitu, pro kterou je dodnes pravidelně uváděna po celém světě.

Posledním dílem na programu je Peer Gynt norského skladatele E. H. Griega. V podobě dvou suit patří k vrcholům Griegova díla, nejznámější jsou části V síni horského krále (I Dovregubbens hall, dříve samostatně jako opus 23) a předehra ke čtvrtému dějství Ranní nálada (Morning Mood). Populární se stala píseň slečny Solveig, např. za 2. sv. války v Rusku. Drama bylo také mnohokrát zfilmováno. 

Členové Moravskoslezské Sinfonietty, kteří cestují ze všech koutů České republiky, se již na tento koncert připravují. Celé symfonické těleso zazní pod taktovkou šéfdirigenta orchestru Adama Sedlického.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků