Hlavní obsah
Tomas van Zavrel žehná prameni Foto: Jan Kaše

Jarní otvírání pramene u Hauswaldské kaple přilákalo desítky lidí

Údajně léčivý pramen u Hauswaldská kaple nedaleko šumavského Srní každým rokem navštíví mnoho turistů a poutníků. V sobotu 4. května proběhlo jarní otvírání léčivého pramene, kterou uspořádala Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava společně s občanským sdružením Karel Klostermann.

Tomas van Zavrel žehná prameni Foto: Jan Kaše
Jarní otvírání pramene u Hauswaldské kaple přilákalo desítky lidí

Při této akci bylo zavzpomínáno právě na známého spisovatele, „básníka Šumavy“ Karla Klostermanna, který měl tuto část Šumavy ve velké oblibě.   

„Jako chlapec jsem sem chodíval velmi často; rozjímal jsem tu a modlíval se; nemohu vypsat, jaká měkká, zbožná nálada se tu snášela do srdce. Věčný stín tu vládl a velebný klid pod starými smrky, jedlemi a buky, které stály hustě jako živá zeď,“ vyjádřil spisovatel v povídce Červené srdce svůj obdiv k tomuto místu.

Klostermann věnoval místu jednu z povídek

Povídka pojednává o Anežce, nešťastně zamilované do Adama. Aby získala jeho náklonnost zavěsila do Hauswaldské kaple červené srdce a prosila Pannu Marii o pomoc. Adam si však našel jiné děvče. A tak krejčí Krahulík Anežce poradil, aby upekla buchty a přimíchala do nich trochu jedovatého otrušíku. Adam i nevěsta buchty snědli a přiotrávili se. Anežka byla posléze odsouzena na sedm let těžkého žaláře.

Po návratu z vězení vypadala starší o mnoho let a nikdo s ní nechtěl mít nic společného. Domov nakonec našla u krejčího. Nakonec jí odpustil i Adam s manželkou.

„Dovolili jí tam zavěsit nové srdce v hauswaldské kapli; ba našla se soucitná ruka, která je vyřezala, takže vypadalo mnohem vkusněji nežli ono, jež svého času vyhodili; Anežka pak sama si je tam donesla, plačíc radostí. Toto srdce tam visí do dneška a snad dodnes Anežka tam dochází a tráví tam dlouhé hodiny na modlitbách. Dva roky tomu, viděl jsem ji tam a dal jsem se s ni do řeči. Vypravovala mi o svém neštěstí, povídala, jak bylo v žaláři, jak se ji ujali dobří lidé, ale ani tentokráte se nezmínila o vině Krahulíkově,“ uzavírá tuto povídku Karel Klostermann.

Červené srdce zde skutečně visí a je na něm nápis „Srdce pro Karla Klostermanna“. Je to v podstatě zdejší symbol – symbol lásky a odpuštění.

Pramen který léčí

Samozřejmě hlavním důvodem, proč sem každým rokem zavítají tisíce lidí, je zdejší pramen, údajně léčivý. Jeho voda se hrne dřevěným korytem až do místa, kde dopadá na skleněnou ruku, zasazenou do skleněné koule. Jde o velice zdařilé dílo Vladimíry Tesařové, které vás přitahuje a vybízí k ochutnání průzračné pramenité vody, vynikající chuti.

Je dobře, že toto překrásné šumavské místo bylo po dlouhých letech odlidštění, kdy bylo součástí hraničního prostoru, opět slouží všem lidem k odpočinku, relaxaci a možná i k léčení.          

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků