Hlavní obsah
Skromné zbytky Žampachu Foto: Vratislav Konečný

Jan Pancíř ze Žampachu dostal od císaře nejprve zlatý řetěz, potom konopnou oprátku

Na poměrně vysokém stromy zarostlém kopci nad vsí Žampach na Orlickoústecku stojí pozůstatky stejnojmenného hradu kdysi známého rodu pánů ze Žampachu. Pevnost se rozkládala na podlouhlém vrcholu, založen byl asi ve 13. století.

Skromné zbytky Žampachu Foto: Vratislav Konečný
Jan Pancíř ze Žampachu dostal od císaře nejprve zlatý řetěz, potom konopnou oprátku

Cesta se vine traverzem od barokní rezidence, která je z části postavena z kamenů gotického hradu. Postavili ji v 17. století královéhradečtí jezuité. U zámku je nádherné a rozsáhlé arboretum, objekt slouží jako domov sociálních služeb.

Tak trochu dost lupiči

Na úpatí kopce stojí pranýř s původním úvazním kruhem, datován je rokem 1693. Páni ze Žampachu byli příbuzní s mnoha dalšími českými šlechtickými rody.

Jedním z nejznámějších byl Kolda ze Žampachu, zprvu husitský hejtman, poté vypověděl králi poslušnost a po dobytí Náchoda velmi škodil na okolních majetcích. Prohlásili ho za zemského škůdce, on vstoupil do služeb polského krále a vyhýbal se zajetí. Skončil neznámo kde.

Stoupání na hrad je nenáročné, dojdete na dlouhou plošinu, kde téměř podle celé lévé strany je proutím vyplétaný plot. Končí až na vyhlídkové plošině, odtud je při dobrém počasí, které zrovna nebylo, výhled na Orlické hory.

Pevnost byla založena při kolonizaci kraje Petrem ze Žampachu. Ten tu začal loupit, Jan Lucemburský hrad převzal a přenechal pánům z Lipé.

Konopí na krk místo zlata

První polovina 14. století je na Žampachu zapsána jako doba velkého loupežení. Sídlil tu od roku 1347 rytíř Jan ze Smojna nazývaný Pancíř.  Zprvu věrný bojovník císaře Karla IV. dostal za své zásluhy o království od císaře zlatý řetěz. Asi mu to přerostlo přes hlavu, myslel, že přátelství s hlavou panstva je doživotní, tak si začal přilepšovat loupežnictvím.

Takový Lotrando to byl, ale ten starý, mordýřský. Podle letopisů: „Nejen kupce přepadával a zboží bral, ale také zajímal, je věznil a trýznil.“
V roce 1355 proti Pancířovi vytáhl Karel s vojskem, hrad oblehl a zemského škůdce zajal. Prý mu provaz vlastnoručně hodil kolem krku se slovy: „Nemám pokaždé zlaté řetězy, které bych rozdával.“

Jen ruiny

Hrad zpustošili husité, Žampachům patřil do 1574, ti v předhradí postavili pevnůstku zvanou Chudoba. V 16. století ale již pustl, za třicetileté války ho zpustošili Švédové, 1648 císařští.

Z Chudoby se nezachovalo nic, ze Žampachu zbytky hranolové věže, část hradeb a paláce s valeným sklepem. Ruina je volně přístupná a působí velmi romanticky.

Skvostné arboretum

Arboretum se rozkládá asi na čtyřhektarové ploše a je členěno do tří částí, uvidíte asi 600 druhů a kultivarů dřevin. Je přístupné celoročně, poskytuje práci a odpočinek obyvatelům Domova pod hradem Žampach.

Založili ho nejvýznamnější majitelé zámku Anna a František Lützowovi, zámek vlastnili od roku 1884 až 1932. V té době proběhly i větší přestavby objektu. Lützow, učenec a botanik, nechal postavit v parku lávku spojující areál se stezkou na zříceninu. Na vrcholu kopce stála i dřevěná rozhledna.

V roce 1945 proběhla konfiskace majetku, postupně se zanedbávala údržba areálu. Arboretum zaplavily náletové dřeviny, v parku se zbudovala řada technických zařízení.

Obnova začala v roce 1990, postaral se o to ředitel Domova Luděk Grätz, arboretum je nyní ve skvělé kondici.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků