Hlavní obsah

Jak moc jsou paradoxy v logice běžného jazyka i života užitečné? Odpověď bude hledat ostravská akce

Novinky, Beáta Kapošváry

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Člověk, který o sobě říká, že lže, buď lže a tedy nelhal, nebo skutečně lhal, a pak mluví pravdu. Tisíc kamenů tvoří hromadu, když odeberu jeden, je to ještě hromada? Kde přesně v duze začíná a končí zelená?

Foto: Beáta Sklářová

Trojúhelníky značí fuzzy množiny pokrývající definiční obor funkce.

Článek

Přijďte hledat společně s vědci odpovědi a neformálně diskutovat nad tématy z oblasti „mlhavé“ (fuzzy) logiky 11. prosince od 18.00 hodin do ostravského klubu Atlantik v rámci Science Café, které pořádá Ostravská univerzita.

Čeká vás velmi zajímavá přednáška na téma „Fuzzy modelování: od logických paradoxů k aplikacím“, která ukáže, jak moc neostré jsou hranice v našem skutečném světě a přirozeném jazyce a jak se dá toto poznání užitečně zpracovat a využít v praktických aplikacích pro náš život. 

Účastníci akce mohou navíc vyhrát roční předplatné časopisu National Geographic, který je partnerem Science Café. 

Anotace přednášek:

Libor Běhounek: Od logických paradoxů k fuzzy logice

Logické paradoxy znepokojují filosofy a vědce již od starověku. Logika coby věda o korektnosti úsudků je totiž nepostradatelným nástrojem zejména v abstraktních disciplínách, kde správnost závěrů nemůžeme ověřovat experimentem, nýbrž se musíme spolehnout na logické odvozování: například v matematice, právu či filosofii, včetně metodologie vědy – tedy vlastně v samotných základech veškerého vědeckého poznání. Logické paradoxy vnášejí do našeho přesvědčení o správnosti úsudků těchto disciplín obavu: pokud totiž na paradoxních úsudcích naše logické odvozování selhává, jakou pak máme jistotu, že v jiných oblastech (třeba při matematických či právních úvahách) je správné?

(Mgr. Libor Běhounek, Ph.D., vědecký pracovník Centra excelence IT4Innovations, Ústav pro výzkum a aplikace fuzzy modelování, Ostravská univerzita v Ostravě)

Vilém Novák: Od fuzzy logiky k aplikacím

Fuzzy logika nabídla velmi přesvědčivé řešení paradoxu hromady. Tento paradox se ve skryté podobě objevuje v sémantice mnoha výrazů přirozeného jazyka. Významnou třídou takových výrazů jsou tzv. evaluační jazykové výrazy. To jsou výrazy, jako např. „velký, středně silný, velmi malý, extrémně slabý, zhruba střední“, apod. Fuzzy logika umožnila vytvořit matematický model sémantiky takových výrazů a tím se otevřelo široké pole možností pro různé aplikace. S pomocí fuzzy logiky dokážeme jejich popis převést do podoby algoritmu a implementovat na počítači, který pak dokáže nahradit při řízení člověka. Počítač se v jistém smyslu chová, jakoby „rozuměl“ přirozenému jazyku. Proto má fuzzy logika aplikace nejen v automatickém řízení technologických procesů, ale i v rozhodování.  

(Prof. Ing. Vilém Novák, DrSc., ředitel Centra excelence IT4Innovations, Ústav pro výzkum a aplikace fuzzy modelování, Ostravská univerzita v Ostravě) 

Akce se koná v rámci projektu OPVK "Posílení vědeckých týmů Ostravské univerzity v Ostravě“ (registrační číslo projektu CZ.1.07/2.3.00/30.0010). Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám