Článek
Jak jste se zabydlel v Praze a v čem vás můžeme v Divadle pod Palmovkou vidět?
Protože mám krásný byteček u Vltavy, tak jsme si já i můj pes zvykli velice rychle. Proti návalům rusky mluvících turistů jsem se obrnil a procházky po nábřeží a na Petřín a na Kampu jsou nádherné. V Divadle pod Palmovkou mne můžete vidět v inscenacích Mefisto, Sex noci svatojánské, August, August, august, Cyrano, Chicago, nebo Kdyby tisíc klarinetů.
Přesto se vracíte do Zlína…
Nevracím, jen jsem využil nabídky, abych si zahrál Alexise Zorbu v muzikálu Řek Zorba. A jsem rád, že jsem do toho šel, přestože jsem během zkoušení musel víc než dvacetkrát absolvovat cestu vlakem na představení. Podle ohlasu publika to dopadlo výborně a diváci by si tento muzikál neměli nechat ujít. Někdy to prostě muzikálu sluší na oblasti víc, než v hlavním městě.
Když ohlédnete, na které postavy a kolegy ze Zlína vzpomínáte nejradši?
Rád vzpomínám na celý umělecký soubor, i na všechny lidi v divadle, kteří nejsou vidět. Byla to skvělá rodina, ve které jsem žil dvacet pět let. Odehrál jsem na sto třicet rolí a ke každé jsem si musel vytvořit svůj vztah. A tak jako o dítěti nemůžete říct, které máte nejraději, tak to nemůžete říct ani o rolích. Ale když na tom trváte, tak snad z těch posledních: Tovje v Šumaři na střeše, Pelops ve Smrti Hippodamie, Král Lear, Lízal v Maryši... Ostatní role mi snad odpustí...
Co vás baví a těší v této sezóně?
Baví a těší mě všechno, protože jinak bych u divadla nemohl být. Pokud ke všemu přistupujete s láskou a pokorou, tak vás práce musí bavit a divák to ocení z hlediště. Ale těším se, až v létě opět vyjedeme s projektem Vlak Lustig – Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou. To je ojedinělé představení, se kterým jsme projeli republiku křížem krážem, včetně polského Krakova a Osvětimi. Už abychom zase nastoupili do historického vlaku a vyjeli za diváky!
Co ještě všechno stíháte vedle divadla?
Stálé angažmá mám v Divadle pod Palmovkou, hostuju ve Švandově divadle ve hře Kdo je tady ředitel, kde stejně jako v Městském divadle ve Zlíně, hraju šíleného Islanďana Finura, dvakrát do měsíce dojíždím do Zlína na Řeka Zorbu, teď zkouším s partou mladých herců v divadle na Kampě Příšerné Příběhy Strýce Montaguea od Chrise Priestleyho, premiéra je posledního ledna. Od února začínáme pod Palmovkou zkoušet Královu řeč, do toho něco málo dabingu, rozhlasu, televize... Na jednoho člověka je toho snad dost, ne?
Herec Dušan Sitek ve foyeru Městského divadla Zlín.