Hlavní obsah
Foto: Petr Hejna

Hrad Děvín oplývá pověstmi, historií i přírodní krásou

Jeden z nejstarších hradů Slovenska znají, bez nutnosti osobní návštěvy, především ti starší z rubové strany bankovky v hodnotě 500 Kč, vydané roku 1973. Historie hradu je pestrá, od osídlení Kelty, Římany a od 5. století Slovany. Za národního obrození se stal Děvín symbolem slovenské svébytnosti.

Foto: Petr Hejna
Hrad Děvín oplývá pověstmi, historií i přírodní krásou

Za časů Velkomoravské říše byl hrad znám jako Dowina. Kníže Rastislav, historicky doložený svým působením na Děvíně, nechal rozšířit římskou pevnost o další hradiště na svazích Děvínské Kobyly, masivu, na kterém se hrad vypíná.

Význam počalo hradiště ztrácet s rozpadem Velké Moravy, za středověku se střídají majitelé – např. Arpádovci, Rudolf Habsburský, Karel Robert I. z Anjou nebo Zikmund Lucemburský. Po bitvě u Moháče se Děvín stává majetkem Jána Zápolského, pak Štěpána Báthoryho, od roku 1635 jsou to Pálfiové. Osudným hradu bylo Napoleonovo dobytí Vídně roku 1809, kdy po následném ostřelování Prešpurku nechal Napoleon hrad vyhodit do vzduchu a ten od toho okamžiku dál chátral. Majetkem státu se staly ruiny roku 1939.

Z hradeb se nabízí pohled na soutok Dunaje s Moravou, zajímavý i rozdílnou barevností obou toků. Dunaj má vody nazelenalé, díky vodám posbíraným ve vápencových pohořích, Morava kalné díky nánosům hlíny z povodní. Občas možno spatřit vídeňské věže a obrysy Alp.

Z pověstí je nejznámější ta o síle lásky. Rytíř Mikuláš si na Děvín unesl z Korutan bohatou Margaretu poté, co mu ji odmítl otec vydat, měla se stát jeptiškou. Jí se chudší zájemce však zamlouval. Než k svatbě došlo, tak však byla opět unesena - směr Korutany, Mikulášem osvobozena a na Děvín vrácena. Hned se počala chystat svatba, a ledva si snoubenci řekli ano, ozbrojenci již zase byli uvnitř hradu. Mikuláš podlehl a jeho žena skočila do Dunaje z věže, zvané od té doby Panenská, též Jeptiška.

Rastislava zmiňuje jiná pověst. Jeho dcera Miloslava padla do oka Slavobojovi, synovi pána hradu Šintava. Jelikož na Děvíně nebylo vody, nechal kníže kopat studnu, ale muži jí hloubící se v ní ztráceli. Slavoboj usoudil, že jejím zbudováním se knížeti zalíbí. Prokopal se až na dno, kde sídlil drak, požírající kopáče. Slavoboj mu uťal hlavu a vynesl ji na povrch. V místech, kde jí mlátil o zem, vytryskl pramen, který však vyschl po smrti Miloslavy a Slavoboje - jeho smrt vrátila do podzemí i hrdinův zázračný meč, který se objeví, až bude Slovákům nejhůře.

Krásné sestry žily na hradech Děvín a Hradisko. Od matky dostaly jablka, ve nichž se ukrýval jejich život. Děvy nenapadlo nic lepšího, než výměnou jablek svěřit život jedna druhé. Objevil se však fešný lovec, do kterého se obě zamilovaly. Náhodou se trojice jedné noci setkala, jedna z žárlivkyň hodila o skálu jablkem druhé. Ta padla mrtva k zemi, kde vyrostla nádherná jabloň. Vražedkyně se chystala potěšit s milovaným, leč proměnila se v černou kozu, dodnes se kol jabloně prohánějící. Jiná varianta nabízí zánik jejich hradů.

Co je faktem, jsou vraždy lidí při pokusu o přechod do Rakouska. Železné oponě je věnována část hradní expozice, roku 2008 odhalila královna Alžběta II. pod hradem památník Železné opony.

Dalším doporučeným zastavením poblíž je rakouské městečko Heinburg. I když je plné historických památek, pro souvislost s Děvínem stačí zmínit repliku keltského hradiště, odkud je výhled přes Dunaj až k Bratislavě a z téhož kopce i na protější Děvín. S naší historií má blízkou souvislost zdejší hrad - roku 1252 se tam oženil Přemysl Otakar II. s Markétou Babenberskou.

WEB památky

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků