Hlavní obsah
Komentovaná prohlídka k výstavě Stříbřené poklady lidové zbožnosti, kterou vedl PhDr. Vladimír Horpeniak z Muzea Šumavy v Kašperských Horách Foto: Hana Jakubčíková Sádlíková

Historika nadchly poklady ze stříbřeného skla v klatovském Pavilonu skla

V sobotu 27. dubna se v klatovském Pavilonu skla PASK konaly komentované prohlídky pro veřejnost k výstavě Stříbřené poklady lidové zbožnosti, které vedl PhDr. Vladimír Horpeniak z Muzea Šumavy v Kašperských Horách. Při té příležitosti jsme přednášejícího požádali o rozhovor.

Komentovaná prohlídka k výstavě Stříbřené poklady lidové zbožnosti, kterou vedl PhDr. Vladimír Horpeniak z Muzea Šumavy v Kašperských Horách Foto: Hana Jakubčíková Sádlíková
Historika nadchly poklady ze stříbřeného skla v klatovském Pavilonu skla

Jak jste se vlastně dostal k této přednášce?

K přednášce, která by lidem přiblížila okolnosti vzniku a využití artefaktů ze stříbřeného skla v kontextu s lidovou zbožností, mne vyzvala autorka výstavy doktorka Jitka Lněničková, s kterou se profesně znám již desetiletí. Tato milá výzva byla pro mne příležitostí po delší době potěšit se krásou secesního skla z Klášterského Mlýna u Rejštejna a navíc obdivovat skutečnost, jaké to vzácné poklady Jitka shromáždila na této výstavě, která do prostředí výstavních prostor PASKu i krásně zapadá. Paní doktorku musím pochválit i za to, že své představy prezentuje jako skutečná profesionálka: s velkým předstihem. O této výstavě jsem se od ní dozvěděl už na konci loňského roku, a tak jsem cítil pevný a neodvolatelný závazek k tomu, abych jejímu pozvání vyhověl.

Jak na vás výstava působí?

Výstava ve mně vyvolává vzpomínky na má první setkání s předměty stříbřeného skla. Živě si vzpomínám, jak jsem jako malé dítě zvědavě nakukoval mřížkou do vnitřku kaple svatých Šebestiána, Rozálie a Rocha v Kašperských Horách. Pod oltářním obrazem patronů této svatyňky na oltářní desce jsem viděl rozestavěné nápadně se lesknoucí předměty ze stříbřeného skla – sošku madony, křížek s Ježíšem, malého svatého Jana s ovečkou, nádobky a svícny. Nepochybně nejvíce předmětů ze stříbřeného skla zdobilo ale místní kaple a kapličky. Tyto předměty se tak stávaly součástí projevů lidové zbožnosti. Na nich spočívaly při modlitbě zbožné pohledy domácích i poutníků. Tyto drobné poklady si lidé často přinášeli z poutí na svatá místa. Jsou to půvabná dílka, zhotovená specifickou sklářskou technikou a za desetiletí a staletí užívání nesou i patinu dotýkání.

Čekal jste na této malé výstavě tolik stříbřeného skla?

Doktorku Lněničkovou znám a vím, že ona dokáže dělat zázraky. Ale že udělá takový zázrak, bude takto obětavá a bude pro tuto výstavu vyhledávat a shromažďovat exponáty, které jsou od sebe vzdálené stovky kilometrů, to jsem opravdu nečekal. Skvělý výsledek spočívá nejen na jejích ohromných znalostech, ale i na její nevšední obětavosti a nezměrné lásce k oboru. Jistě nepřeháním, když řeknu, že v současné době je největším znalcem českého skla u nás. Její studium není jenom poznávání tvarosloví skla, ona je navíc i erudovaný historik a archivář, takže o skle má maximum informací. Historii skla, řekl bych, poznává více než trojrozměrně.

Který ze stříbřených pokladů vás uchvátil?

Zvláště mě uchvátila barevná madonka, která byla dovezena z bavorského Neukirchen bei Heiligen Blut. Tato půvabná skleněná soška Královny nebes je podle mne i královnou této výstavy. V podstatě tato výstava, ačkoli je komorní, je svým obsahem velká už vzhledem k tomu, že stříbřenému sklu se u nás dosud nevěnovala dostatečná pozornost. Výstava rozšiřuje naše představy o produkci stříbřeného skla v kontextu s projevy lidového náboženského života v prostředí českého venkova. Za milou, krásnou a objevnou výstavu patří paní doktorce z mé strany veliká poklona a dík.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků