Hlavní obsah
Herečka Jana Rybářová ve svém filmovém debutu Stříbrný vítr. Foto: archiv autora

Herečce Janě Rybářové bylo jedenadvacet let, když kvůli nešťastné lásce spáchala sebevraždu

Jana Rybářová, kterou objevil režisér Václav Krška, natočila jen sedm filmů. Když se během natáčení filmu Legenda o lásce zamilovala do staršího herce, byl to začátek jejího konce. Protože byl ženatý a nechtěla ho odvést od rodiny, vzala si raději život.

Herečka Jana Rybářová ve svém filmovém debutu Stříbrný vítr. Foto: archiv autora
Herečce Janě Rybářové bylo jedenadvacet let, když kvůli nešťastné lásce spáchala sebevraždu

„Řeknu vám, že s takovým plachým děvčetem jsem se ještě dosud nesetkal. Když ke mně přišla, hlavu nepozvedla, oči na špičkách bot a jen šeptala,” vzpomínal na setkání s Janou Rybářovou režisér Václav Krška.

Režisér si jí všiml na vystoupení pražské konzervatoře, kde se pohybovala s takovou grácií, že se musel držet, aby nezajásal nadšením, protože mu došlo, že v té době chystaný film Stříbrný vítr má už obsazen. Za krátký čas se proměnila v "Aničku posedlou", kudrnatou dívku v kloboučku a s parapletem.

„Neučila jsem se roli nazpaměť, nezkoušela jsem před zrcadlem. Žila jsem Aničkou, myslela jsem na ni, byla jako moje sestra,” nechala se tehdy slyšet Jana Rybářová. Ve filmu vytvořila skvělou studii spořádané měšťanské dívky, u které člověk nikdy neví, na čem je. Natolik se do role koketní naivky ponořila, že tím mátla i filmového partnera Eduarda Cupáka, který představoval Jana Ratkina.

„Ačkoliv jsem pochopitelně věděl, o čem bude následující scéna a co má Jana říct, častokrát mě doslova zaskočila,” vzpomínal později Eduard Cupák.

Po Stříbrném větru (1954) se Jana Rybářová objevila ještě v několika dalších filmech, jako byly Z mého života (1955), Proti všem (1956), Labakan (1956) nebo zfilmovaná opera Dalibor (1956).

Jana Rybářová se narodila 31. března 1936 v Praze, kde vystudovala taneční obor na Státní konzervatoři a kde si jí všimli filmaři. Když točila pohádku Legenda o lásce (1956), sblížila se během natáčení v Bulharsku s fešáckým hercem a operním pěvcem Přemyslem Kočím (1917 - 2003). Jenomže už po návratu do Prahy, i když šlo o platonický vztah, se nedokázala vyrovnat s myšlenkou, že odvádí ženatého muže od rodiny.

Drtily ji moralistické poznámky kolegů, hlavně pak kolegyň, o jejím "milostném poměru" s ženáčem. Byla zamilovaná, ale docházelo jí, že to musí skončit. Chvíli si sama se sebou nevěděla rady, ale pak se rychle rozhodla. „Všechno musí skončit. Buď dám vše, nebo nic,” napsala si tehdy nešťastná Jana Rybářová do svého deníčku.

Když jí 11. února roku 1957 telefonoval režisér Jiří Weiss (1913 - 2004), že ji chce obsadit do hlavní role svého filmu Vlčí jáma, dočkal se jen zdrceného hlasu hereččiny matky. Ta s pláčem sdělila, že si její Janička už v žádném filmu nezahraje. Režisér pak do zamýšlené role svého filmu obsadil jinou začínající herečku Janu Brejchovou.

„Napětí ustupuje, zase začínám mít před sebou úctu, živote, kráso,” napsala tehdy jedna z legend českého poválečného filmu v dopisu na rozloučenou krátce předtím, než se otrávila svítiplynem. Bylo jí jedenadvacet let.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků