Hlavní obsah
Plán cesty byl jednoduchý a srozumitelný. Zabloudit bylo téměř nemožné. Foto: Aleš Plevka

Habartovský příměstský les ožil akcí "Šipky ve tmě"

Stoupající oblibu a také hojnější účast zaznamenala v pátek 5. října akce Šipky ve tmě pořádaná již po několik let habartovským domem dětí a mládeže ve spolupráci se členy Klubu přátel DDM. Na asi tříkilometrovou trasu výletu vedoucí potemnělým lesem se letos vydalo 95 dětí a 87 dospělých.

Plán cesty byl jednoduchý a srozumitelný. Zabloudit bylo téměř nemožné. Foto: Aleš Plevka
Habartovský příměstský les ožil akcí "Šipky ve tmě"

Pod originálním názvem se skrývá akce, která je prioritně určena pro menší děti. Mimo jiné si klade za cíl nabídnout společně rodičům a dětem možnost prožít nevšední zážitek, za který lze asi hodinový výšlap do nočního lesa bezesporu, alespoň z pohledu mrňousů, jistě považovat.

A tak není divu, že krátce před osmou hodinou večerní se u budovy DDM tísnily desítky velkých i malých účastníků. V jeho útrobách pak probíhala poslední instruktáž organizátorů, kteří se následně postarali o bezchybný průběh celého setkání. Jejich úkolem bylo, aby na příslušná stanoviště dopravili více jak třicítku svíček a obrázků a zároveň i dohlédli na to, aby nikdo nesešel z vymezené trasy.

Zatímco členové Klubu přátel DDM již tedy vyrazili do terénu, hlavní organizátorky akce Jana Chalupská a Iva Dobošová se postaraly o informování všech přítomných. Všichni se dozvěděli, kudy se mají vydat a co je jejich úkolem. Ten byl vcelku jednoduchý. Účastníci obdrželi papír s křížovkou, do které měli během výletu dopisovat indicie, které na obrázcích naleznou na jednotlivých, hořícími svíčkami a fosforovými šipkami označených stanovištích. Vyluštění tajenky o více jak třiceti písmenech pak při návratu k DDM zaručovalo všem jistotu odměny.

Úderem osmé se celý dlouhý had vydal směr sever a ZŠ Habartov, kde se rozdělil na dva proudy, poněvadž celý výšlap bylo možné podstoupit z obou směrů. Jindy temný les se rázem jevil jako místo srazu rojů světlušek a bludiček. Na tmavém pozadí, kam oko dohlédlo, se totiž neustále míhaly desítky světýlek. V praxi to vypadalo tak, že děti pobíhaly od svíčky ke svíčce, od obrázku k obrázku, svítily si na ně baterkami a svým rodičům poté hlásily, cože na nich objevily. Na dospělácích pak bylo, aby slovo z očíslovaného obrázku správně zapsali do příslušného pole křížovky. Pokud vše společně zvládli, na konci jim tajenka sdělila, že..." Noc je černá, já to vím, baterkou si posvítím."

Úspěšnost v luštění byla takřka stoprocentní, a tak po asi hodině strávené v nočním lese se trousily hloučky výletníků zpět k DDM, kde na ně čekala zasloužená odměna. Děti si vybíraly z různých sladkostí, ale k mání byly např. i tužky a propisky nebo hopíci. Zkrátka tentokrát nepřišli ani rodiče, kteří obdrželi sáček slaného pečiva.

Ve tři čtvrtě na deset dorazili zpět poslední noční lovci písmenek, a zajímavá akce tak byla u konce. Nikdo se neztratil ani nezranil, počasí vyšlo na jedničku, i navzdory silnému větru svíčky nezapálily les, akce byla navíc podpořena sponzorem, což umožnilo nakoupit větší množství odměn, a do "šipkování" se letos zapojil větší počet dětí a rodičů než vloni. Co více si z pohledu organizátorů, ale také účastníků přát?! Tak tedy za rok opět na cestě z města po šipkách do lesa.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků