Článek
Galerijní prostory zaplnila díla, která vznikala průběžně již od 50. let 20. století, včetně posledního malířova obrazu z roku 2015.
„François Morellet se již na počátku padesátých let vědomě rozhodl pro příklon ke geometrické abstrakci. Ta je v jeho osobitém podání výjimečná v propojení pravidel, která určují základní koncept pro výstavbu díla, a možností využít principy náhody a nahodilosti,“ říká galeristka Vladimíra Brucháčková Závodná.
Umělcovým krédem se stalo dodržování předem stanovených zásad, které využívá pro strukturování vlastní plochy obrazu, reliéfu či světelné instalace. Formulování malého počtu závazných pravidel se dá přirovnat k metodologickému postupu. Předem definovaný postup ovšem umožňuje zakomponovat do výstavby díla nadsázku, smysl pro humor a ironii, prvek náhody.
Vznikají strukturovaná obrazová pole, která jsou postupně v barevné škále redukována na působení dvou základních barev, objevuje se princip kódování náhodně vybraných čísel telefonního seznamu do obrazového plánu struktury a principy otáčení pod určitým úhlem.
„François Morellet se nikdy nebál pracovat s nejrůznějšími materiály a tak průběžně střídá malbu na plátně, instalace se dřevem, kovovými pásky a šablonami, s neonovými trubicemi, lepicí páskou. To vše je na výstavě k vidění, “ řekla během vernisáže galeristka.
V českém výtvarném prostředí jsou principy tvorby F. Morelleta blízké principům tvorby Zdeňka Sýkory a nepřímo navazují na zcela výjimečnou tvorbu průkopníka kineticko-optického umění Zdeňka Pešánka.
Výstava v Galerii Závodný potrvá do 23. dubna.
