Článek
Přestože Eva Vejmělková natočila třicet sedm filmů u nás, ale také v zahraničních produkcích (Německo, Polsko, Maďarsko, USA), nejznámější je z prvního dílu Fontána pro Zuzanu (1985 - byly natočeny také Fontána pro Zuzanu II. a III.) a také s dvou dílů "básníků" - Jak básníkům chutná život (1987 - v roli Píšťalky) a Konec básníků v Čechách (1993). Starší fanoušci při besedě připomněli úspěšný seriál z vojenského prostředí Chlapci a chlapi (1988).
Po hereckém studiu na ostravské konzervatoři vystudovala psychologii na Univerzitě Palackého v Olomouci, pracovala jako terapeut s drogově závislými. Tuto praxi využila ve filmu Susane (1996), při kterém se podílela na námětu a hrála v něm hlavní roli. Jako herečka excelovala v monodramatu Marie, ke kterému si napsala libreto. Tuto inscenaci hrála i v Paříži.
Novela Růžové moře přináší příběh z Toskánka. Inspirací autorce byly pobyty ve slunné Itálii. Do tohoto prostředí přináší promyšleně komponovaný příběh velké lásky.
Moderátorka Sylva Kristiánová přečetla krátký úryvek z novely a položila otázku: „Proč Růžové moře?”
„Moře je krásný přírodní úkaz. Záleží, jak jej vidíme my, v jakém časovém období dne, ale také v jaké jsme náladě. Moře může být vším, co si právě přejeme. Je snové, letní, bouřlivé, tyrkysově modré, ocelově šedé, rozbouřené, tesklivé, prostě podle nálady. No a já jsem ho v té době, kdy jsem příběh psala, viděla moře růžově,” konstatovala autorka.
Po hodinové besedě Eva Vejmělková podepisovala svou knihu, fotografie, památníky, povídala si a fotila se se svými fanoušky. Návštěvníci prožili v Knihcentru Ostrava velmi pěkné pozdní odpoledne.
